Blockbusting neboli „obchodování s panikou“ byl proces, při kterém realitní agenti nabádali bílé majitele nemovitostí, aby prodávali své nemovitosti za nízké ceny (často pod tržní hodnotou) v reakci na jejich obavy, že se do jejich čtvrti nastěhují černošské rodiny. Blockbusting, který vznikl především v souvislosti s velkou migrací neboli přesídlováním Afroameričanů z venkovského Jihu za prací na průmyslovém Severu přibližně v letech 1915-1970, dozrál jako realitní taktika v souvislosti s populačním růstem v městských oblastech velkých měst po celé zemi a rasovým napětím, které jej doprovázelo.
Realitním agentům, kteří působili jako blockbusters, pomáhaly i další procesy na trhu s bydlením. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé hypotečních úvěrů odmítali půjčky obyvatelům určitých oblastí, kteří byli považováni za finanční riziko v procesu zvaném „redlining“, byly vyhlídky na odpovídající bydlení pro černochy mimo „ghetto“ malé. Smlouvy navíc často obsahovaly rasově omezující ustanovení, která znemožňovala prodej nebo pronájem nemovitostí Afroameričanům. (Ačkoli byly tyto smlouvy v roce 1948 oficiálně prohlášeny za protiústavní, ještě nějakou dobu poté neoficiálně fungovaly.) Realitní makléři také praktikovali „řízení“ tím, že potenciální majitele domů černé pleti směrovali do určitých čtvrtí nebo mimo ně na základě rasy. Jakmile agenti vyděsili bílé, že by mohli mít brzy černé sousedy (a kvůli tomu nižší hodnotu nemovitostí), bílí téměř předvídatelně utíkali na předměstí v rámci akce zvané útěk bílých.
Blockbusting byl také výnosný. Realitní agenti nejenže přesvědčovali bílé, aby panikařili a prodávali za nízké ceny, ale vysoká míra obratu zajišťovala agentům značné provize. Ti pak navýšili ceny nově vystěhovaných domů a spojili je s vysokými úrokovými sazbami pro černochy, o nichž věděli, že nemají jinou možnost než podepsat papíry. Přestože zákon o spravedlivém bydlení z roku 1968 zakázal blockbusting a rasovou diskriminaci, tato praxe pokračovala, protože mnozí agenti změnili svůj přístup a osvojili si jemnější slovník. Namísto zdůrazňování konkrétních rasových změn ve čtvrti agenti místo toho hovořili o neurčitých „změnách“, díky nimž je „vhodná doba“ pro prodej nemovitosti.
Jako jedna z mála městských oblastí státu v polovině 20. století zažil Little Rock (okres Pulaski) pravděpodobně více blockbustingu než jiné obce v Arkansasu. V prosinci 1971 podalo americké ministerstvo spravedlnosti občanskoprávní žalobu na společnost Ming Realty Company za obtěžování v Pine Forest – čtvrti ohraničené Asher Avenue na jihu, 12. ulicí na severu, University Avenue na západě a Cedar Street na východě. Obyvatelé uváděli, že mezi ostatními agenty byl Murl Ming nejagresivnější, a tvrdili, že se specializuje na čtvrti jako Pine Forest, kde budou brzy bydlet černoši. Ming tato obvinění popíral. V dopise redaktorovi Arkansas Democrat tvrdil, že jeho rozhodnutí podřídit se souhlasnému příkazu nebylo vyjádřením viny, ale spíše konstatováním nepravděpodobnosti, že by realitní firma mohla porazit federální vládu u soudu.
Tvrzení o této praxi ve městě přetrvávala. V září 1972 založili obyvatelé čtvrti Oak Forest, která sousedí s Pine Forest, Sdružení vlastníků nemovitostí Oak Forest, aby napadli blokové řízení z etických a právních důvodů. Ve spolupráci s nově založeným sdružením ACORN (Association of Community Organizations for Reform Now) vedly obě skupiny kampaň po celém městě, šířily osvětu a osazovaly dvory cedulemi s nápisem „Tady se nám líbí – tento dům není na prodej“. Do konce měsíce skupiny rozšířily v Oak Forest petici proti blockbustingu a uspořádaly setkání, na nichž se diskutovalo o zákonech proti této praxi, o tom, co říci blockbusterovi, a o tom, jak se budou skupiny organizovat v následujících měsících.
Přestože obyvatelé vnímali blockbusting jako etický problém a mstili se převážně na tomto základě, jejich prioritou se staly právní kroky. V říjnu si Sdružení vlastníků nemovitostí Oak Forest dopisovalo s Radou realitních kanceláří v Little Rocku a North Little Rocku (okres Pulaski) a následující měsíc se sešlo s jejím předsedou, aby o problému diskutovali. V lednu 1973 skupina představila radě nařízení, podle něhož by bylo přestupkem, kdyby agenti oslovovali obyvatele, kteří svou nemovitost nahlásili u městského úředníka jako neprodejnou. Rovněž by bylo nezákonné, aby agenti obtěžovali na soukromých pozemcích. Vzhledem k tomu, že federální zákony jsou nedůsledné, prosazovala skupina tuto vyhlášku jako alternativu pro zastavení této praxe na místní úrovni.
Při prvním veřejném slyšení 25. dubna 1973 správní rada Little Rocku uvedla, že vyhláška není jasná, a odhlasovala druhé slyšení. Po dlouhé výměně názorů se členy sdružení vlastníků nemovitostí Oak Forest na dalším slyšení 19. června představenstvo vyhlášku zamítlo. Kvůli zvýšenému povědomí o této praxi a soudním procesům proti blokovým záborům se však tvrzení o rozšířeném blokování vytratila ze sousedství Little Rocku i z celostátní scény. Pine Forest, respektive Oak Forest však zůstávají dvěma poučnými příklady mezi nesčetnými dalšími případy blockbustingu po celé zemi ve dvacátém století.
Další informace:
Atlas, John. Seeds of Change (Semena změny): The Story of ACORN, America’s Most Controversial Antipoverty Community Organizing Group (Příběh ACORN, nejkontroverznější americké skupiny pro boj s chudobou). Nashville: Vanderbilt University Press, 2010.
Delgado, Gary. Organizování hnutí: The Roots and Growth of ACORN [Kořeny a růst ACORN]. Philadelphia: Temple University Press, 1986.
Kirk, John. Redefining the Color Line (Nové vymezení barevné linie): Black Activism in Little Rock, Arkansas, 1940-1970 [Černošský aktivismus v Little Rocku v Arkansasu v letech 1940-1970]. Gainesville: University Press of Florida, 2002.
Lackey, Joseph. „Na prahu Oak Forest: Blockbusting and a Residential Response“. Pulaski County Historical Review 64 (podzim 2016): 86-95.
Rathke, Wade. Občanské bohatství: Winning the Campaign to Save Working Families [Vítězství v kampani za záchranu pracujících rodin]. San Francisco: Barrett-Koehler Publishers, 2009.
Stockley, Grif. Ruled by Race: Black/White Relations in Arkansas from Slavery to the Present [Řízeni rasou: Vztahy mezi černochy a bělochy v Arkansasu od otroctví po současnost]. Fayetteville: University of Arkansas Press, 2008.
Joseph Lackey
Hot Springs, Arkansas
Naposledy aktualizováno: 08/27/2020