U-576: Debi Blaney – NOAA Office of Ocean Exploration and Research
4. září 2016
Německá ponorka U-576 a její posádka. „Posádky ponorek to nemají při vydělávání na chléb vezdejší jednoduché. Je to ten nejnepříjemnější a nejspartánštější život a práce je často velmi monotónní. Námořníci to však snášejí s chmurným humorem.“ Lov v Atlantiku od H. Busche. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout větší verzi (jpg, 78 KB).
Německé námořnictvo bylo během druhé světové války (WWII) silou, se kterou se muselo počítat. Německé ponorky – neboli unterwasser boats (U-boats) – měly za úkol ničit obchodní plavidla převážející zásoby spojeneckým silám, aby ztížily jejich válečné úsilí. Na základě zpravodajských zpráv o poloze, cíli a rychlosti obchodních plavidel vyhledávaly ponorky U-boats na moři oběti.
Kapitӓnleutnant Hans-Dieter Heinicke, velitel U-576 (vlevo), hovoří k vojenskému vedení. „Velitel je mozkem a očima celé posádky. On nese výhradní odpovědnost a plnou váhu mise, rozhodnutí a akcí. Je jediným na ponorce, kdo si uvědomuje celkový obraz; ostatní pouze slepě a z povinnosti následují a plní přísně kontrolované úkoly, ať už je to úkol jakýkoli. Jedině velitel vede.“ Lov v Atlantiku od H. Busche. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout obrázek (jpg, 65 KB).
Někdy se organizovali do takzvaných „vlčích smeček“ a lovili v severoatlantických vodách ve skupinách. Jindy, v geograficky rozptýlených oblastech, kde vlčí smečky nebyly proveditelné, lovil U-boat sám.
U-576 na moři. „Velitel se může zcela spolehnout na svou posádku a její schopnost bojovat v jakékoli myslitelné situaci. Každý pohyb byl nacvičen, na každou možnou událost jsme byli připraveni.“ Lov v Atlantiku podle H. Busche. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout větší verzi (jpg, 192 KB).
Když ponorka spatřila cíl, nebylo neobvyklé sledovat nepřátelská plavidla několik dní, protože ponorka povolala posily k velkému koordinovanému útoku. Útok vybavený palubními děly a torpédy mohl podle okolností probíhat z hladiny nebo z podpalubí. Pokud se ponorka nacházela na hladině, mohla posádka vizuálně vyhodnotit způsobené škody a poté se ponořit zpět pod vodu, aby zůstala chráněna před protiútokem.
Krátká hlášení zasílaná z ponorek na velitelství na pevnině informovala o jejich úspěších, měřených množstvím nepřátelské tonáže, kterou se jim podařilo poslat na dno oceánu.
Posádka U-576 na hlídce ve velitelské věži. „Muži z šedých člunů se sešli ze všech oblastí Říše a vytvořili jeden pestrý německý celek, propojený a pracující v souhře. Naše posádky se podobají bratrstvům s meči z doby Vikingů.“ Lov v Atlantiku podle H. Busche. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout větší verzi (jpg, 3,0 MB).
U-576 byl německý ponorkový člun postavený v roce 1940 a spuštěný na vodu následujícího roku pod velením kapitӓnleutnanta Hanse-Dietera Heinickeho. Heinicke a jeho 45členná posádka se vydali na čtyři hlídky jako součást sedmé flotily ponorek se základnou v Saint Nazaire ve Francii, ale během prvních dvou hlídek u pobřeží Ruska, Irska a Anglie nepotopili žádné nepřátelské plavidlo. Větších úspěchů však dosáhly, když byly od ledna 1942 vyslány přes Atlantik, aby lovily ve vodách u pobřeží Severní Ameriky.
U-576 byla součástí první vlny 16 U-bootů vyslaných k útokům na obchodní lodě poblíž kanadského a amerického pobřeží. V únoru 1942, při své třetí hlídce, potopila U-576 svou první loď, 6 900 tun vážící britskou nákladní loď Empire Spring bez doprovodu, 50 mil od ostrova Sable. Při čtvrté hlídce v dubnu téhož roku potopila U-576 další dvě lodě, 5 000tunovou americkou obchodní loď Pipestone County a 1 300tunovou norskou nákladní loď Taborfell.
Posádka U-576. „Jsou drsným způsobem čiperní, spokojení se svým údělem a hrdí na svou práci.“ Hunt in the Atlantic by H. Busch. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout větší verzi (jpg, 1,7 MB).
Reinhard Hardegen ve své knize Na bojové stanici! Angažmá ponorek proti Anglii a Americe, jaké to bylo být v této době velitelem německého ponorkového člunu: „Měli jsme plout do Ameriky jako první vyslanci a zasáhnout velké množství obchodních lodí v různých přístavech najednou. Takové byly naše rozkazy. Jako velitel ponorky jsem si nemohl vysnít nic vzrušujícího, bylo to pro mě nové území. Věděli jsme, že při tomto prvním útoku na Ameriku je ve hře mnoho; museli jsme správně provést první úder. Čím silnější zásah by to byl, tím větší by to mělo účinek.“ Hardegenovy rozkazy obsahovaly bojovou výzvu: „Udeřte na ně, jako když tlučete na buben. Do útoku! Potopte je! Nesmíte se vrátit domů s prázdnýma rukama.“ Výsledná ofenziva vešla ve známost jako operace „Bicí“ (Operation Paukenschlag).
Snímek U-576 (nahoře) a snímek ze sonaru (dole). Obrázek s laskavým svolením NOAA. Stáhnout větší verzi (jpg, 1,1 MB).
Pro posádku U-576 a dalších U-bootů následovalo mnoho týdnů na moři. Ačkoli nejsou známy žádné osobní údaje jednotlivých námořníků na palubě U-576, Harald Busch, další německý velitel ponorky, nabízí v knize Hunt v Atlantiku barvité popisy toho, jak vypadal život na palubě ponorky během operace Drumbeat: „Nejnápadnější, když je člověk poprvé na moři na ponorce s válečnými zkušenostmi, je střízlivé uvědomění si obtížnosti každodenního života na palubě: letové poplachy, ponorkové pasti, pronásledující torpédoborce, dokonce i torpéda, týdny krutých mrazů a neustálé vysoké moře. Tolik extrémního úsilí je třeba vynaložit, než je možné odeslat stručné a jednoduché válečné hlášení zmiňující i ty nejskromnější úspěchy. Je těžké si představit, jaké úsilí se za takovou zprávou skrývá“.
Členové posádky U-576 pózují se svými manželkami. „Sestoupili jsme pozdě odpoledne a zůstali pod vodou, protože jsme všichni chtěli nerušeně oslavit Vánoce. Na velitelství U-bootu zářil velký vánoční strom. Také ostatní prostory ponorky oblékly menší stromky, s láskou ozdobené a osvětlené elektrickými svíčkami. Ve velitelství ponorky se sešla celá posádka a společně jsme oslavili válečné Vánoce. Von Schrӧter hrál na svůj akordeon sváteční melodie a všichni jsme společně zpívali. Po krátkém proslovu jsme všichni společně stáli kolem stromečku, každý ztracený ve svých myšlenkách. Mysleli jsme na své blízké doma.“ Na bojové stanici! Nasazení ponorek proti Anglii a Americe od R. Hardegena. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout větší verzi (jpg, 1,8 MB).
Busch se podrobně věnuje těžkostem každodenního života na palubě a tomu, co udržovalo posádku motivovanou: „Námořník rád působí nezatíženě a šťastně, ale jakkoli se může zdát jemný a rozjímavý, je také tvrdý. Musí být. Musí přežít obrovské síly moře a nevzdávat se. Každodenní život na lodi je neuvěřitelně chudý. Laik si nedokáže představit, co to znamená být celé týdny na moři v ponorce a na nepřátelském území. Jsou dny, někdy týdny, kdy bez úspěchu lovíte kořist. Po celé týdny nemají muži šanci vyjít ven na strážní věž, aby zahlédli slunce a trochu vzduchu. Mnozí z techniků se na můstek ani nepodívají. A všichni na lodi jsou v neustálé pohotovosti.
U-576 v doku. „Málokdy jsme opouštěli přístav s takovou jistotou a plnou důvěrou našeho admirála. Tentokrát loď nezdobily žádné květiny, místo toho můstek zdobily malé vánoční stromečky.“ Všichni se usmáli. Na bojové stanici! Nasazení U-Boatů proti Anglii a Americe od R. Hardegena. Obrázek se svolením sbírky Eda Carama. Stáhnout větší verzi (jpg, 112 KB).
„Na palubě není žádné místo, kde byste si mohli udělat pohodlí, protáhnout nohy a odpočinout si od namáhavé směny, snad kromě palandy, o kterou se musíte dělit se svými kamarády. Práce je monotónní a stísněná; třikrát denně musíte zvládnout jídlo skrčený v tom nejmenším prostoru, pak spát na věčně promočené palandě… a brzy je čas hlásit se zpátky do služby. Po celou dobu cesty se nesprchujete, neholíte, nesvlékáte se. Ale námořníci jsou hrdí na svou loď a na svého velitele, jsou hrdí na to, že něco dokázali, jsou hrdí na to, že se podíleli na úspěchu. Posádka a velitel lodi tvoří zapřísáhlé bratrstvo, které dokáže vyhnat i čerta z pekla.“
Prodejní loď Bluefields v konfiguraci blízké době útoku (nahoře) a její vrak dnes (dole). Na snímku vraku je patrná pravá strana lodi, na které je vidět žebřík vedoucí z hlavní paluby na zadní nástavbu a záďový jeřáb ležící zhroucený na palubě (diagonální konstrukce viditelná vpravo nahoře). Fotografie se svolením NARA a NOAA/Project Baseline pořídil John McCord, UNC Coastal Studies Institute, v tomto pořadí. Stáhněte si větší verzi (jpg, 387 KB).
Po dlouhých 49 dnech na moři dosáhla U-576 v květnu 1942 svého domovského přístavu v Saint-Lazare ve Francii. O měsíc později, v červnu 1942, U-576 opět opustila Evropu a vydala se do amerických vod k mysu Hatteras na svou pátou a poslední válečnou hlídku s úkolem zachytit spojenecká obchodní plavidla u pobřeží Severní Karolíny. U-576 dorazila k americkému pobřeží počátkem července a lovila ve vodách Atlantiku převážně sama. Během této doby obdrželo německé vrchní velitelství U-bootů od U-576 hlášení, v němž stálo: „V mořské oblasti u Hatterasu úspěchy značně poklesly. Je to způsobeno poklesem dopravy (vytváření konvojů) a zvýšenými obrannými opatřeními.“ (B.d.U. 1942b:30309a). Spojenci zahájili účinné směrování konvojů a protiponorkovou válku, aby zmírnili hrozby ze strany německých ponorek.
Ponorka svítí na vrak U-576 ležící na pravoboku, v popředí je vidět strážní věž ponorky a palubní dělo. Obrázek pořízen se svolením Johna McCorda, UNC Coastal Studies Institute – Battle of the Atlantic expedition. Stáhněte si větší verzi (jpg, 3,7 MB).
13. července 1942 U-576 ohlásila svému velitelství střet s nepřátelským letounem, který shodil hlubinné nálože, což způsobilo poškození její hlavní balastní nádrže. Po pokusech o opravu poškození U-576 pokračovala v lovu v plavebních cestách poblíž pobřeží. Dne 15. července U-boat narazil na obchodní konvoj (KS-520) složený z 19 obchodních lodí a pěti vojenských eskort, který mířil na Key West vyzvednout palivo z golfských rafinerií. U-576 zaútočila na konvoj jižně od mysu Hatteras a potopila obchodní loď Bluefields a poškodila dvě další. Následoval spojenecký protiútok včetně letadel a doprovodných plavidel a o několik minut později se U-576 sama potopila a celá posádka byla ztracena.
O více než 72 let později, 24. srpna 2016, byl poprvé od potopení U-576 spatřen její vrak. Členové projektu expedice Bitva v Atlantiku zkoumají vrak, aby posoudili přesné poškození, které utrpěl před potopením. Došlo k zatopení U-576 a posádka se utopila? Nebo se místo toho udusili zavření uvnitř ponorky? Jsou některé z poklopů otevřené, což by mohlo svědčit o pokusu posádky o únik, když se jejich loď potápěla? Tyto a další otázky zůstávají z posledních okamžiků ponorky U-boat před tím, než se navždy stala temným hrobem.
Překlady úryvků z knihy Na bojové stanici! Nasazení U-Boatů proti Anglii a Americe a Lov v Atlantiku od Debi Blaneyové.
.