Španělská kolonizaceEdit
První španělskou výpravu na území dnešní Argentiny vedl v roce 1516 objevitel Juan Díaz de Solís. V roce 1536 vznikla v povodí řeky Río de la Plata první španělská osada. Od té doby byla Argentina formálně začleněna do místokrálovství Peru spravovaného z Limy pod španělskou korunou. V roce 1776 bylo vytvořeno místokrálovství Río de la Plata s hlavou vlády v Buenos Aires.
NezávislostEdit
V květnu 1810 proběhla Květnová revoluce, při níž Argentina vyhlásila nezávislost na Španělsku. Následujících osm let bojovala Argentina pod vedením José de San Martína se španělskými vojsky za nezávislost. V roce 1824 získala Argentina nezávislost. V roce 1863 byla podepsána smlouva o míru a přátelství, čímž byly navázány diplomatické vztahy mezi oběma národy.
Po získání nezávislostiUpravit
Od získání nezávislosti na Španělsku jsou diplomatické vztahy mezi oběma národy stabilní. Během španělské občanské války zůstala Argentina neutrální a poskytla azyl všem španělským občanům, kteří o něj požádali, bez ohledu na to, zda byli republikáni nebo nacionalisté. Na konci války Argentina udržovala diplomatické vztahy s vládou generála Francisca Franca. Udržování diplomatických vztahů umožnilo první dámě Argentiny Evě Perón v roce 1947 navštívit Španělsko a darovat španělskému lidu pět milionů tun potravin.
Po smrti generála Franca ve Španělsku v roce 1975 nastalo v Argentině v letech 1976-1983 období vojenské diktatury. V roce 1982 provedla Argentina invazi na Falklandské ostrovy. Španělsko uznalo a podpořilo argentinské územní nároky na ostrovy. V roce 2012 byly odtajněny britské dokumenty, podle nichž se premiérka Margaret Thatcherová obávala, že se Španělsko během války o Falklandy připojí k Argentině a napadne Gibraltar. K 31. prosinci 2020 však Španělsko a Spojené království dosáhly dohody o sporu o Gibraltar se svým španělským prostředím.
Spor vznikl v roce 2012, kdy Argentina usilovala o znárodnění energetické společnosti YPF, kterou vlastní španělská nadnárodní společnost Repsol. Španělsko před takovým krokem varovalo s tím, že pokud by k němu došlo, poškodilo by to dvoustranné vztahy. Dne 16. dubna oznámila argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchnerová znárodnění společnosti YPF, na což Španělsko varovalo před „jasnou a rozhodnou“ reakcí. Argentinská vláda zaplatila španělské vládě a společnosti Repsol kvůli YPF vyrovnání ve výši 5 miliard dolarů.
V roce 2010 argentinský soud obvinil Antonia Gonzáleze Pacheca, bývalého policejního inspektora, ze spáchání trestných činů za Frankova režimu. V roce 2014 o jeho vydání požádal argentinský soudce. K obvinění vyzvala María Romilda Serviniová. Žádost o vydání byla španělským Nejvyšším soudem zamítnuta s odůvodněním, že obvinění proti němu bylo promlčeno
.