U 7 hospitalizovaných a 31 ambulantních pacientů s plicním onemocněním byl hodnocen vliv polohy těla, polohy vleže na zádech a pravého a levého laterálního dekubitu, na arteriální krevní plyny. Arteriální krevní plyny byly analyzovány 15 minut po zaujmutí nové polohy, přičemž subjekty dýchaly vzduch z místnosti nebo různé frakce vdechovaného kyslíku (FIO2) až do FIO2 = 1,0. Na základě těchto výsledků byly analyzovány arteriální krevní plyny. Podobné studie byly provedeny u 6 normálních dobrovolníků, kteří tvořili kontrolní skupinu.
Signifikantní rozdíl v hodnotách arteriální tenze kyslíku (PaO2) mezi jednotlivými polohami byl zjištěn u pacientů, ale ne u kontrolních osob. Když byly arteriální krevní plyny u daného pacienta hodnoceny ve vztahu k radiografickému rozložení onemocnění, ukázalo se, že pokud bylo onemocnění převážně nebo výhradně omezeno na jednu plíci nebo hemitorax, vedlo ležení na protější „zdravé“ plíci k vyšším hodnotám PaO2 (průměr: 85 mm Hg) než ležení na „nemocné“ plíci (průměr: 77 mm Hg). Při onemocnění rovnoměrně rozloženém (radiograficky) do obou plicních polí byly hodnoty PaO2 vyšší při ležení na pravé straně (průměr: 84 mm Hg) než na levé straně (průměr: 79 mm Hg). Tento rozdíl byl pravděpodobně způsoben srdeční kompresí levé plíce nebo menším objemem levé plíce. U 6 pacientů, u nichž nebyly radiografické známky onemocnění, se hodnoty PaO2 nelišily na pravém boku (průměr: 93 mm Hg) a na levém boku (průměr: 94 mm Hg).
Protože velikost rozdílů v hodnotách PaO2 mezi různými dekubitálními polohami u daného pacienta byla obvykle značná (průměr: 9,7 mm Hg; rozmezí: 0 až 67 mm Hg), může být klinická aplikace těchto údajů terapeuticky užitečná.