Alexandr Kerenskij

Alexandr Kerenskij stál po část svého krátkého života v čele Prozatímní vlády. Kerenskij patřil k socialistickým revolucionářům, petrohradskému sovětu a byl poslancem dumy. Byl proto považován za pevného představitele dělnické třídy a v červenci 1917 se stal předsedou Prozatímní vlády.

Kerenskij se narodil v roce 1881 v Simbirsku. Stejně jako mnoho dalších lidí spojených s ruskou revolucí měl pohodlné vychování. Jeho otec byl řídícím učitelem a jedním z hvězdných mladých žáků jeho školy byl Vladimír Uljanov – později známější jako Lenin. Kerenskij studoval práva na Petrohradské univerzitě. V tomto historickém okamžiku byli univerzitní studenti považováni za radikální těleso, pravděpodobně proto, že viděli neduhy ruské společnosti – a rozhodně se jim nedokázali bránit. V letech 1912 až 1917 byl Kerenskij poslancem dumy, kde vystupoval jako demokratický socialista.

Byl také zvolen místopředsedou petrohradského sovětu, proto si Kerenskij navzdory svému středostavovskému původu vytvořil kladný vztah k petrohradské dělnické třídě.

Po abdikaci Mikuláše II. v březnu 1917 se Kerenskij stal ministrem spravedlnosti v Prozatímní vládě. V květnu byl povýšen na ministra války a v červenci se stal předsedou vlády. Jeho vzestup k moci byl rychlý, ale Kerenskij si získal pověst efektivního vůdce v jakékoli oblasti státní správy.

Jako premiér se však dopustil dvou zásadních chyb. Zajistil, že Rusko zůstalo ve válce, která byla v samotné zemi nenáviděna. Drtivá většina obyvatelstva si přála, aby Rusko z války vystoupilo. Muselo být jen málo rodin, zejména mezi chudými, které v letech 1914-1917 nezažily osobní tragédii. Jeho druhou chybou bylo, že rolníkům nenabídl půdu. Právě to Lenin udělal a okamžitě získal podporu, kterou on i bolševici potřebovali, na úkor Kerenského.

Aby Kerenskij podlomil podporu bolševiků, nařídil, aby se konaly volby do ústavodárného shromáždění. Volby se měly konat v lednu 1918. Lenin k takovým volbám vyzval již dříve v roce 1917, takže proti tomu nemohl nic namítat. Jak Kerenskij tvrdil, šlo pouze o rozšíření demokratického procesu, který byl lidu odepřen Romanovci. Vše však nasvědčovalo tomu, že by si bolševici vedli hůře než jiné skupiny – včetně menševiků.

Povzbuzen téměř jistou porážkou v lednových volbách, nařídil Lenin 7. listopadu 1917 státní převrat. Brilantně úspěšná listopadová revoluce ukončila činnost Prozatímní vlády a moc Kerenského. Ten uprchl do Francie, přestěhoval se do Austrálie a poté 24 let žil v Americe.

Alexander Kerenskij zemřel v roce 1970.

.