Alergická plísňová sinusitida: patofyziologie, diagnostika a léčba

Alergická plísňová sinusitida (AFS) je neinvazivní forma plísňové rinosinusitidy s incidencí 6 až 9 % všech rinosinusitid vyžadujících chirurgický zákrok. Byly zaznamenány regionální rozdíly v incidenci, přičemž endemické jsou zejména jižní a jihozápadní oblasti USA. U pacientů s AFS se běžně vyskytuje chronická rinosinusitida s nosními polypy, inhalační atopií, zvýšeným celkovým sérovým imunoglobulinem E (IgE) a dutiny obturujícími inspiracemi charakteristického extramukózního „burákového másla“ s viskoelastickým materiálem bohatým na eozinofily nazývaným „alergický mucin“, který obsahuje řídké množství houbových hyf. CT dutin je vždy abnormální a ukazuje nálezy chronické rinosinusitidy, které často zahrnují centrální oblasti zvýšeného kontrastu („hyperatenuace“) v abnormálních paranazálních dutinách, které představují přítomnost alergického mucinu obsahujícího houby. Bylo zjištěno, že AFS je v několika ohledech analogická alergické bronchopulmonální aspergilóze (ABPA). V obou případech se jedná o chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které je vyvoláno reakcí přecitlivělosti na přítomnost malého množství extramukózních hub rostoucích v alergickém mucinu ovlivňujícím dýchací cesty. Alergický mucin AFS je obvykle kultivačně pozitivní buď na dematické houby, jako je Bipolaris spicifera nebo Curvularia lunata, nebo na druhy rodu Aspergillus, jako je A. fumigatus, A. flavus nebo A. niger. Stejně jako u ABPA mají pacienti u AFS bezprostřední přecitlivělost typu I na etiologickou plíseň. Dále bylo zjištěno, že AFS i ABPA jsou spojeny se specifickými alelami hlavní histokompatibility II. třídy. Správná diagnóza AFS a odlišení od ostatních forem neinvazivní i invazivní plísňové rinosinusitidy vyžaduje přísné dodržování publikovaných diagnostických kritérií. Medikamentózní léčba AFS byla do jisté míry modelována podle přístupů k léčbě ABPA, které zahrnují používání pooperačních perorálních kortikosteroidů a agresivní protialergickou léčbu zánětu. Využití následných měření celkového IgE v séru během léčby pacientů s AFS i ABPA může pomoci monitorovat aktivitu onemocnění. Budoucí výzkum AFS povede k dalšímu poznání patogeneze, zlepšení léčby a v konečném důsledku ke snížení počtu chirurgických recidiv tohoto vysoce recidivujícího onemocnění hypertrofické rinosinusitidy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.