Alabama Outdoor Classroom Conservation Education Programs

Další obecné názvy:

Had krysák šedý šplhající po kmeni stromu

Shelia Brown

Latinský název: Pantherophis spiloides
Nalezen v Alabamě:
Pro více informací klikněte na níže uvedené odkazy:
Klasifikace | Popis | Přizpůsobení | Životní cyklus | Základní potřeby | Ekologická role KLASIFIKACE
Vědci používají základní znaky, jako jsou tyto níže uvedené, k rozdělení živočichů do různých taxonomických tříd.
Páteř: Tělesná teplota: X obratlovci _ bezobratlí
Tělesná teplota: _ Teplokrevní X Studenokrevní
Kůže: _ Hladké X Šupiny _ Peří _ Chlupy/ srst _ Exoskelet
Dýchání: X Plíce _ Knižní plíce _ Žábry _ Průdušnice
Končetiny: 0
Křídla: _Přítomná X Nepřítomná
Třída: (hadi, ještěrky, želvy, aligátoři)
Pro taxonomickou klasifikační tabulku porovnávající klíčové znaky běžných volně žijících živočichů na dvorku KLIKNĚTE ZDE!

Mladá užovka šedá

Wikimedia – Jeromi Hefner

POPIS
Velikost: Dospělí jedinci měří v průměru 3 až 5 stop, ale mohou dosáhnout délky až 7 stop. Mláďata měří po vylíhnutí z vejce 11-16 cm.
Zbarvení: Většinou šedé zbarvení s tmavšími šedými skvrnami podél těla. Světlejší zbarvení břicha s tmavšími skvrnami, které směrem k ocasu tvoří pruhy. Jedinci v jižní části Alabamy jsou obvykle světleji šedí než jedinci v severní části státu.
Klíčové znaky: Užovka šedá se snadno pozná podle zbarvení: světlejší barva pozadí s tmavšími skvrnami na hřbetě a světlá spodní strana s tmavými skvrnami, které směrem k ocasu přecházejí v pruhy.
Mají poněkud více oválný než kulatý tvar a kýlovité (hřebenovité) šupiny.
Strava: _Bylinožravec _Všežravec X Masožravec _Detritivor (rozkladač)

Had krysařík požírající kuřecí vejce

Texas Snake Initiative

FYZICKÉ A BEHAVIORÁLNÍ PŘIZPŮSOBENÍ
Aktivita: X Noční (aktivní v noci) v teplejších měsících X Denní (aktivní ve dne) na jaře a na podzim
Vynikající šplhači – Přestože užovky šedé loví z velké části na zemi, jsou výjimečně dobré ve šplhání a jsou známé tím, že šplhají po stromech a budovách a hledají ptáky a vejce k jídlu. Šplhají také po stromech a hledají dutiny pro hnízda, aby snížili počet vajec sežraných pozemními živočichy nebo zabitých mravenci.
Obrana – Užovky šedé se chovají několika způsoby, které jim pomáhají vyhnout se sežrání jinými živočichy. Zpočátku, aby je predátor, který je nablízku, nezpozoroval, zůstávají nehybní nebo se prohnou tělem tak, aby vypadali jako kyjovití. Jsou-li predátorem spatřeny, mohou se pokusit o jedno nebo několik varování, aby ho odradily: napodobují chřestýše tím, že třesou ocasem o listy nebo jiný substrát, čímž vytvářejí bzučivý zvuk, vypouštějí páchnoucí pižmo nebo zvedají hlavu, aby udeřily nebo předstíraly, že se chystají udeřit.

Hibernace – Užovka šedá je studenokrevná a neprodukuje vlastní tělesné teplo. Proto se během chladnějších zimních měsíců musí chránit tím, že vstoupí do jakéhosi druhu hibernace. Během této doby se její tělesné procesy výrazně zpomalí, což jí umožňuje šetřit energii. Ačkoli jsou obvykle spíše samotářským druhem, je známo, že přezimují ve skupinách pod zemí nebo pod skalními výchozy. V chladnějších měsících se objevují za teplejších dnů, ale jen na krátkou dobu. Jakmile přijde teplejší jarní počasí, vylezou z hibernace a začnou hledat potravu a partnery.
Konzumace kořisti – hadi mají řadu adaptací, které jim umožňují konzumovat kořist bez použití vnějších končetin. Hadí zuby jsou zahnuté a směřují mírně dovnitř. Jakmile je kořist uchopena, zahnuté zuby zajistí, že se kořist posune směrem k zadní části tlamy a k žaludku. Stavba čelistí navíc hadovi umožňuje požírat kořist, aniž by ji musel roztrhat. Spodní čelist se skládá ze dvou oddělených částí, které uprostřed drží pohromadě vazivo, jež se může roztáhnout, což umožňuje zvětšení mezery mezi nimi. Horní a dolní část čelisti jsou spojeny volněji než u většiny živočichů, což jim umožňuje otevřít tlamu šířeji než tělo. Tyto struktury spolu s pomalým pohybem hlavy hada vpřed podél kořisti jim umožňují pozřít kořist celou.

Mládě užovky šedé

Wikimedia – Jthatt~enwiki

ŽIVOTNÍ CYKLUS
Doba života: Průměrná délka života je 10-15 let, ale potenciálně se může dožít až 20 let.
Vejce: _ živé mládě (ne ve vejci) X vejce s tvrdou skořápkou _ vejce s měkkou skořápkou
Počet vajec/mláďat: 5-30 (průměrně 12-18)
Kde jsou vejce/mláďata chována: Kožovitá vejce jsou kladena pod pevné předměty, jako jsou kameny a tlející kmeny nebo pařezy.
Metamorfóza: _ ano X ne
Metamorfóza je proces fyzické změny, při kterém se někteří živočichové mění z larvální formy na dospělou.
Mládě (nazývané líheň): X vypadá podobně jako rodič _ prochází fyzickými změnami z „mláděte“ (larvy) na dospělce ZÁKLADNÍ POTŘEBY

Potřeby přirozeného prostředí	Dospělci	Mladí
Potrava	Hlavně myši a vejce. Také hmyz, krysy, netopýři a krtci. (Především teplokrevná kořist)	Ještěři a malé žáby. (především studenokrevná kořist)
Voda	Většinu hydratace získává z potravy, ale v případě potřeby se napije i z kaluží a jiných zdrojů vody.
Úkryt	Polodivoký (žijící na stromech) druh a bude se ukrývat na stromech, aby se vyhnul predátorům. Také slušně plavou a budou vyhledávat úkryt v blízkosti vodních zdrojů.
Místa pro výchovu mláďat	Samice kladou vajíčka pod kmeny, kameny, pařezy a další předměty, které pomáhají ukrýt vajíčka.

Pokud chcete tomuto druhu nabídnout zdroje ve svém dvorním biotopu, zvažte níže uvedené návrhy.

Potřeby dvorního biotopu	Dospělí jedinci	Mladí jedinci
Potrava	Vysaďte původní traviny a neodstraňujte stromy, které podporují život drobných savců a ptáků.	Vysaďte původní traviny a mějte malý zdroj stojaté vody, který podpoří populaci ještěrky a žáby.
Voda	Většinu vody získávejte ze zdrojů potravy, ale jako alternativu můžete přidat rybníky, kaluže a ptačí lázně.
Úkryt	Zachovejte lesní porosty a travnaté plochy. Neodstraňujte kmeny (odumřelé stromy), protože poskytují přirozené dutiny, v nichž se mohou ukrývat.
Místa pro výchovu mláďat	Neodstraňujte kmeny a kameny, protože poskytují samičkám možná místa pro kladení vajíček.

EKOLOGICKÁ ROLE
Zdroj potravy: Hadi potkani jsou zranitelnější vůči predátorům, živočichům, kteří je požírají, když jsou mladší a menší. Krysáci jsou zdrojem potravy pro jestřáby, sovy, lišky a mývaly.
Kontrola populací hlodavců: Krysáci se živí především drobnými hlodavci, jako jsou myši a potkani, a je známo, že požírají i další drobné savce, jako jsou krtci a veverky. Kontrola populace těchto hlodavců je velmi důležitá, protože mohou způsobit značné škody na plodinách pěstovaných pro lidskou spotřebu a na elektrických rozvodech v budovách.
Přínos pro člověka: Krysy a další hlodavci, kterými se potkani živí, jsou přímými i nepřímými přenašeči nemocí. Z trusu potkanů mohou lidé onemocnět různými chorobami a tito hlodavci jsou také hlavními přenašeči klíšťat, která člověka kousnou a mohou přenášet nemoci, jako je borelióza. Krysáci pomáhají udržovat populaci hlodavců pod kontrolou, což přispívá k naší bezpečnosti a zdraví. ZDROJE INFORMACÍ O TOMTO DRUHU