Akoholický nápoj

Akoholický nápoj, jakýkoli kvašený nápoj, jako je víno, pivo nebo destiláty, který obsahuje etylalkohol nebo etanol (CH3CH2OH) jako omamnou látku. Následuje stručné pojednání o alkoholických nápojích. Úplné pojednání najdete v části Konzumace alkoholu.

Britannica Kvíz

Rostliny a chlast

Z rostlin lze připravit mnohem víc než jen saláty! Otestujte si své znalosti o oblíbených nápojích a rostlinách, které se na jejich výrobu podílejí.

Alkoholické nápoje se vyrábějí kvašením z cukrů obsažených v ovoci, bobulovinách, obilí a dalších složkách, jako jsou rostlinné šťávy, hlízy, med a mléko, a mohou se destilovat, čímž se původní vodnatá tekutina zredukuje na tekutinu s mnohem vyšším obsahem alkoholu. Pivo je nejznámějším členem rodiny sladových alkoholických nápojů, do které patří také pivo typu ale, stout, porter a sladový likér. Vyrábí se ze sladu, kukuřice, rýže a chmele. Obsah alkoholu v pivu se pohybuje od přibližně 2 % do přibližně 8 %. Víno se vyrábí kvašením šťávy z hroznů nebo jiného ovoce, například jablek (cider), třešní, bobulí nebo švestek. Výroba vína začíná sklizní ovoce, jehož šťáva kvasí ve velkých kádích za přísné kontroly teploty. Po dokončení kvašení se směs přefiltruje, nechá se zrát a stáčí se do lahví. Přírodní neboli nefortifikovaná hroznová vína obvykle obsahují 8 až 14 % alkoholu; patří mezi ně například vína z Bordeaux, Burgundska, Chianti a Sauterne. Opevněná vína, do kterých byl přidán alkohol nebo brandy, obsahují 18 až 21 procent alkoholu; mezi taková vína patří sherry, portské a muškát.

Výroba destilátů začíná kaší z obilí, ovoce nebo jiných surovin. Vzniklá zkvašená tekutina se zahřívá, dokud se alkohol a aromatické látky neodpaří a není možné je stáhnout, ochladit a zkondenzovat zpět na tekutinu. Voda zůstává a je zlikvidována. Koncentrovaná tekutina, nazývaná destilovaný nápoj, zahrnuje takové likéry, jako jsou whisky, gin, vodka, rum, brandy a likéry nebo kordiály. Jejich obsah alkoholu se obvykle pohybuje od 40 do 50 %, i když se vyskytují i vyšší nebo nižší koncentrace.

Při požití alkoholického nápoje se alkohol v trávicím traktu (žaludku a střevech) rychle vstřebává, protože neprochází žádnými trávicími procesy; alkohol tak v relativně krátké době stoupá na vysoké hladiny v krvi. Z krve je alkohol distribuován do všech částí těla a má zvláště výrazný účinek na mozek, na který působí tlumivě. Pod vlivem alkoholu dochází k charakteristickému útlumu mozkových funkcí. Nejdříve jsou utlumeny nejsložitější činnosti mozku – úsudek, sebekritika, zábrany naučené od nejranějšího dětství – a ztráta této kontroly vede v počátečních stadiích k pocitu vzrušení. Z tohoto důvodu je alkohol někdy mylně považován za stimulant. Pod vlivem rostoucího množství alkoholu se piják postupně stává méně bdělým, vnímání okolí se stává nejasným a mlhavým, zhoršuje se svalová koordinace a usnadňuje se spánek. Viz též alkoholismus.