Maria Agnesi byla slavná matematička. Narodila se 16. května 1718 v Itálii a zemřela 9. ledna 1799 v Itálii. Maria byla nejstarší z 21 dětí. Jejím otcem byl Pietro Agnesi a díky svému bohatství jí mohl dopřát nejlepší učitele v zemi. Své bohatství získal díky hedvábí, ale v mnoha výkladech se uvádí, že byl také matematik. Maria dokázala mnoho věcí, ale její nejvýznamnější dílo je známé jako „čarodějnice Agnesi“.
Maria Agnesi byla známá tím, že byla zázračným dítětem (říkalo se jí „věštkyně sedmi jazyků“); v devíti letech uměla mnoho různých jazyků a ve zvláštní místnosti otcova domu předváděla své znalosti. Byla velmi plachá, ale chtěla otce potěšit, a tak svůj talent dál předváděla mnoha dalším lidem. Vzhledem k tehdejší době a k tomu, že byla žena, se vyšší vzdělání pro ženy nepraktikovalo, a tak ve svých devíti letech vydala latinskou řeč, v níž obhajovala vzdělání pro ženy. Stalo se tak s pomocí jednoho z jejích vychovatelů.
Ve dvaceti letech vydala „Propositiones Philosophicae“, což byla série esejů o filozofii a přírodních vědách. Tyto eseje by mnohokrát předmětem diskuse a ona by je obhajovala se všemi svými znalostmi. Volný čas trávila studiem náboženských knih a studiem matematiky. Napsala komentář k de L’Hopitalově knize „Traite analytique des section coniques“, který nebyl nikdy publikován. Další knihou, kterou nechala vydat, byla „Instituzioni analitiche ad uso della gioventu italiana“. Tato kniha byla napsána v italštině, vydána u ní doma a měla sloužit jako učebnice pro její bratry. Její další kniha měla dva svazky: „Instituzioni analitiche ad uso della gioventu italiana“ a vyšla v roce 1748. To jí mělo přinést velkou slávu.
Papež Benedikt XIV. ji poctil jmenováním čestnou lektorkou na boloňské univerzitě, později byla požádána, aby přijala katedru matematiky. Nikdo s jistotou neví, zda přijala, nebo ne, ale její jméno zůstalo na rolích po mnoho let.
Další kniha, kterou napsala „Institutzioni analitiche ad uso della gioventu italiana“, sice neobsahovala její původní práce, ale byla plná příkladů. V této knize Maria pojednávala o kubické křivce, která je dnes známá jako „Agnesina čarodějnice“. Název byl chybnou interpretací díla, které znamenalo „provaz, který otáčí plachtou“.
Mariin život nebyl slavný. Jednou požádala svého otce, aby ji nechal vstoupit do kláštera, ten jí však odmítl. Po zbytek života dělala, co si přál, ale žila v uzavřených místnostech jeho domu a pomáhala starým nemocným ženám. Když zemřel, obrátila svůj život na pomoc nemocným a chudým ženám a už nikdy nechtěla mluvit o matematice. Později se stala ředitelkou jednoho zařízení, ale všechny příjmy odevzdala tomuto zařízení. Maria později zemřela v chudobinci a je pohřbena v hromadném hrobě pro chudé s patnácti dalšími těly.