9 příznaků, že se neúmyslně přejídáte

Většině z nás se to občas stane, nebo alespoň jednou za rok na Den díkůvzdání. Na jedno posezení toho sníme příliš mnoho a nakonec se cítíme přecpaní, nafouklí, letargičtí a ospalí.

Pokud je pro vás přejídání zážitkem, který se stane jednou za modrý měsíc, pak nemáte důvod k obavám. Pokud však tyto nepříjemné příznaky pociťujete pravidelně po průměrném jídle, můžete být chronickým přejídáním.

Tento nezdravý zvyk konzumovat opakovaně více, než vaše tělo potřebuje, může vést k přibývání na váze, vysoké hladině cholesterolu, vysokému krevnímu tlaku a řadě onemocnění včetně srdečních chorob a cukrovky.

Se všemi těmito stavy vám může pomoci cvičení Aaptiv. Nezapomeňte se podívat na naše nejnovější tréninky, které jsme dnes přidali do aplikace.

Tady je několik důležitých signálů, na které byste si měli dát pozor, pokud si myslíte, že se pravidelně přejídáte.

Často jíte s rozptýlením.

Večeře u televize jsou možná nostalgickou záležitostí minulosti, ale neměly by být součástí vaší pravidelné rutiny. Totéž platí pro stolování při prohlížení zpráv na sociálních sítích.

Experti varují, že toto „bezmyšlenkovité stravování“ vede k tomu, že lidé přestávají vnímat signály hladu a sytosti a často končí přejídáním. „Když jíme s rozptýlením, přestáváme dávat pozor na to, kolik paliva do těla dáváme a kolik ho skutečně potřebuje,“ říká Gisela Bouvier, R.D.N., L.D.N., zakladatelka společnosti B Nutrition and Wellness.

Doporučuje jíst u jídelního stolu a zároveň se odpojit od všech technologií. Kromě toho může pomoci věnovat čas pomalému jídlu a vychutnávat si každé sousto. „Vychutnávání jídla vám umožní zažít pocit sytosti a sníst dostatek jídla pro vaše tělo na základě pocitu hladu a sytosti,“ říká.

Omezujete některé potraviny ze svého jídelníčku.

Přes to, co si většina lidí může myslet, odborníci na výživu nejsou zastánci omezování některých potravin nebo celých skupin potravin z vašeho jídelníčku. Ačkoli tyto dietní plány mohou lidem pomoci shodit kila, často je úbytek hmotnosti časem nezvládnutelný. To může způsobit, že se váha opět přibere – někdy až dvojnásobně.

„Začarovaný kruh vzniká, když omezíte svůj jídelníček a vyčerpáte své tělo o živiny a potraviny, které si žádá,“ vysvětluje Bouvier. „Když se omezení stane příliš stresujícím, může dojít k silnému přejídání nebo přejídání, což obojí koreluje s přejídáním.“

Její rada zní: Vraťte se k všímavosti a intuici. „Dovolte si jíst potraviny, které máte rádi a o které si vaše tělo říká,“ říká. „Když se nebudete omezovat v jídle, na které máte chuť, najdete uspokojení a přejídání je mnohem méně pravděpodobné.“

Spoléháte se na jídlo, abyste se vyrovnali s emocemi.

Někteří lidé se od jídla odvracejí v období velkého stresu nebo smutku, jiní se k jídlu obracejí jako ke zdroji útěchy. „Jídlo může být emocionální cestou, která nám vrací vzpomínky na dětství, první rande, cestování nebo cokoli mezi tím,“ říká Bouvier. „Jídlo může být také způsobem, jak se vyrovnat s emocemi, zejména s těžkostmi, smutkem nebo hněvem.“

Bouvier zdůrazňuje, že jíst emocionálně nemusí být vždy špatné, protože to může pomoci soustředit se na jídlo místo na své pocity. Buďte však opatrní.

K přejídání může dojít, když se jídlo stane stálou emocionální spojkou a oporou. „Když dojde k přejídání v důsledku emocí, může následovat pocit viny a stres,“ říká Bouvier. Z tohoto důvodu doporučuje snažit se problémům a emocím postavit čelem. Vyřešte problémy, jakmile se objeví, abyste se vyhnuli přejídání v důsledku vnitřních emočních turbulencí.

Jíte z nudy.

„Když jsme doma sami a nemáme co dělat a začneme se nudit, můžeme mít tendenci se popást, svačit a prostě jíst, protože nemáme nic zajímavějšího nebo snad dostupnějšího, co bychom mohli dělat,“ říká Bouvier. To je podle ní další příklad bezmyšlenkovitého stravování. „Je důležité se skutečně zastavit a zamyslet se: ‚Mám opravdu hlad? Žádá mě mé tělo skutečně právě teď o potravu?“. Pokud je odpověď záporná, pak jíme z nudy, což znamená, že jíme, i když to naše tělo nepotřebuje,“ říká.

Doporučuje posoudit skutečnou míru hladu a najít způsob, jak se věnovat jiným věcem, dokud nebudete schopni přesně rozhodnout, zda a kdy vaše tělo potřebuje výživu.

Častěji chodíte jíst ven než domů.

Kdo nerad chodí na jídlo ven? My ne! Bouvier však upozorňuje, že při stolování venku máme tendenci jíst více, protože chceme ochutnat od všeho trochu, porce jsou větší, košík s pečivem lákavý a na konci jídla můžeme mít chuť na dezert. Stravování venku je viníkem, který rychle vede k přejídání.

Jedna studie publikovaná časopisem Public Health Nutrition zjistila, že lidé, kteří se stravují v restauracích, mají tendenci zkonzumovat o 200 kalorií více než při domácím jídle. „Nikdy nedávám klientům limit, kolikrát by měli jít na jídlo ven,“ říká Bouvier. „Doporučuji jim však, aby si jídlo připravovali doma co nejčastěji.“

Jídlo doma vám také dává do rukou kontrolu nad porcemi, což může být užitečné, když se snažíte nepřehánět.

Jíte rychleji než ostatní kolem vás.

Ať už je to proto, že máte hlad, nebo spěcháte dojíst oběd před odpolední pracovní schůzkou, rychlé jídlo může poměrně rychle zvýšit množství jídla a kalorií, které zkonzumujete. „Trvá asi 20 minut, než mozek dožene žaludek, takže pokud jíte rychle, můžete přijmout více kalorií,“ vysvětluje Cara Schragerová, M.P.H., R.D., C.D.E. z Joslin Diabetes Center v Bostonu.

Doporučuje trénovat odkládání vidličky po každém jednom nebo dvou soustech a napít se vody, abyste zpomalili své tempo. „To vám pomůže trochu zaplnit žaludek a snížit množství následně snědeného jídla.“

V důsledku plnosti se vám po jídle špatně dýchá.

Jste-li po jídle přecpaní, je to varovné znamení, že jste se přejedli. „Je rozdíl mezi pocitem plnosti a pocitem nasycení,“ vysvětluje Schrager. „Někdy nevíme, kdy se cítíme sytí, a to vede k tomu, že se cítíme přecpaní, pokud pokračujeme v jídle i po uspokojení.“ Místo toho, abyste se vraceli pro vteřiny, doporučuje počkat dalších pět až sedm minut. Pravděpodobně se začnete cítit spokojenější a nebudete mít potřebu vracet se pro další.

Vyhýbáte se společenským situacím, které se týkají jídla.

Pokud často zažíváte pocit viny nebo studu z přejídání v přítomnosti ostatních, dokonce i blízkého přítele nebo drahé polovičky, můžete si zvyknout přejídat se v soukromí. „Sociální izolace je pro mnohé, kteří se vyhýbají jídlu ve společnosti, velmi reálná,“ vysvětluje doktorka Grace Wongová z kanadského Calgary. „Možná se bojíte, že byste „ztratili kontrolu“ nad svým jídlem, a proto se vyhýbáte jakýmkoli společenským situacím spojeným s jídlem. Můžete se také obávat, že by vás ostatní odsuzovali za to, co nebo kolik toho sníte.“

Ať už jste někdo, kdo má tendenci jíst před společenskými událostmi velmi málo, nebo mnohem více, než by měl, toto omezování může dále udržovat cyklus deprivace – přejídání, říká Wongová. Její nejlepší radou je jíst před akcí pravidelně. „Pokud máte úzkost z přítomnosti lidí a jídla, naplánujte si dopředu posezení s někým, kdo vás podpoří,“ dodává.

Často se cítíte mimo kontrolu, když se jedná o jídlo.

Pokud ve vás představa jídla, ať už s lidmi nebo bez nich, vyvolává paniku nebo mírně zvyšuje hladinu úzkosti, můžete se dostat do pasti přejídání. „Můžete se zakousnout do zakázaného jídla a ztratit kontrolu,“ říká Wong. „Mnoho lidí obviňuje z přejídání se příjemnými potravinami nedostatek vůle, ale hlavním problémem je zdrženlivost, kterou si sami ukládáme.“ Vysvětluje, že když omezíme určité potraviny a pak si toto „zakázané ovoce“ poskytneme, začne intenzivní nutkání jíst.

„Abyste zastavili tento cyklus deprivace a přejídání, potřebuje vaše tělo důslednou výživu,“ říká. „Začněte tím, že si dovolíte jíst každých několik hodin, a věnujte pozornost tomu, co vám vaše tělo signalizuje.“

Pravidelné cvičení vám může pomoci s těmi kaloriemi navíc, které možná přijímáte. Přihlaste se na cvičení Aaptiv ještě dnes a ušetřete.