- Jaké jsou charakteristiky Ježíše jako vůdce?
- 1. Ježíš jako vůdce se chová jako člověk, který je schopen vést tým. Ježíš se neprosazoval. (Mk 1,11)
- 2. Ježíš byl poslušný Ducha svatého. (Mk 1,12-13)
- Ježíš byl v těchto třech zkouškách pokoušen všemi známými způsoby. Apoštol Jan při psaní svého listu prvotní novozákonní církvi zařadil všechny hříchy do tří kategorií. Napsal,
- 3. Ježíš vrhl vidění s jasností, jednoduchostí a přímostí. (Mk 1,15)
- 4. Ježíš byl strategickým tvůrcem týmu. (Mk 1,17)
- 5. Ježíš se snaží vytvořit stabilní jádro týmu. Ježíš byl tvůrcem vztahů. (Mk 1,19)
- 6. Ježíš se snažil přivést k sobě různé lidi. Ježíš jako vůdce vyjadřoval kontrolu a autoritu, když to bylo potřeba. (Mk 1,23-25)
- 7. Ježíš se do krize zapojil přímo. (Mk 1,30-31)
- 8. Jak se zachovat? Ježíš praktikoval každodenní modlitbu. (Mk 1,35)
- Nejenže nám Ježíš svou praxí modlitby ukázal, že je to dobrý nápad, ale i Starý zákon naznačuje, že modlitba nám může dát sílu být lepšími lidmi:
- 9. Modlitba je pro každého, kdo chce být zdravým vůdcem. Ježíšovi šlo především o posilování druhých. (Mk 1,40-45)
Jaké jsou charakteristiky Ježíše jako vůdce?
Markovo evangelium začíná vyprávěním o devíti charakteristikách Ježíše jako vůdce.
Při čtení první kapitoly Markova evangelia se dozvíte některé charakteristické rysy Krista, které si může osvojit každý vedoucí týmu!
Biblické pravdy jeho učení a vzor jeho stylu vedení jsou cenné pro každého vedoucího.
Na tomto místě uvádíme devět charakteristik Ježíše jako vůdce, které je třeba vzít v úvahu:
1. Ježíš jako vůdce se chová jako člověk, který je schopen vést tým. Ježíš se neprosazoval. (Mk 1,11)
Jakmile Ježíš zahájil svou službu, dal jasně najevo, že v něm působí vyšší moc.
To, že se při křtu svěřil do péče Jana Křtitele, ukazovalo, že Ježíš hodlá své následovníky učit, že podřízenost neznamená slabost.
To, co Ježíš předvedl, bylo prvním příkladem v jeho službě, v čem spočívá pravá služebnost.
V Matoušově evangeliu 3,13-15 bible podrobněji vysvětluje, proč Ježíš začal svou službu tím, že se nepovýšil, ale nechal se pokřtít Janem, místo aby Ježíš pokřtil Jana. Matouš píše tato slova:
„Ježíš pak přišel z Galileje k Jordánu, aby se nechal pokřtít od Jana. Jan se ho však snažil odradit slovy: „Potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“ „Ne,“ odpověděl Jan. Ježíš mu odpověděl: „Ať se tak stane hned; patří se to udělat, abychom naplnili veškerou spravedlnost.“ Ježíš se tedy vydal na cestu. Jan tedy souhlasil.“ (NIV)
Tento Ježíšův čin položil základ toho, co bude učit své budoucí učedníky o vedení ve službě.
2. Ježíš byl poslušný Ducha svatého. (Mk 1,12-13)
Po Ježíšově křtu evangelista Marek říká, že „hned ho Duch poslal na poušť a on byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana. Byl mezi divokými zvířaty a andělé ho doprovázeli.“
Evangelista Matouš vypráví tento příběh o Ježíšově odchodu na poušť podrobněji:
„Potom byl Ježíš veden Duchem na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Po čtyřiceti dnech a čtyřiceti nocích půstu dostal hlad. Pokušitel k němu přistoupil a řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni těmto kamenům, ať se stanou chlebem.“
Ježíš odpověděl: „Je psáno:
Potom ho ďábel odvedl do svatého města a nechal ho stát na nejvyšším místě chrámu. „Jsi-li Syn Boží,“ řekl mu, „vrhni se dolů. Vždyť je psáno:
„On přikáže svým andělům ohledně tebe a oni tě zvednou na svých rukou, abys nenarazil nohou o kámen.“
Ježíš mu odpověděl: „Je také psáno:
Dál ho ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich nádheru. „To všechno ti dám,“ řekl, „když se mi pokloníš a budeš se mi klanět.“
Ježíš mu řekl: „Jdi ode mě, satane! Vždyť je psáno:
Tehdy ho ďábel opustil a přišli k němu andělé, kteří ho doprovázeli.“
„Klanějte se Hospodinu, svému Bohu, a služte jen jemu. (Mt 4,1-11)
Ježíš byl v těchto třech zkouškách pokoušen všemi známými způsoby. Apoštol Jan při psaní svého listu prvotní novozákonní církvi zařadil všechny hříchy do tří kategorií. Napsal,
„Nemilujte svět ani nic na světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm láska k Otci. Neboť všechno ve světě – žádost těla, žádost očí a pýcha života – nepochází od Otce, ale ze světa. Svět a jeho žádosti pomíjejí, ale kdo plní Boží vůli, žije navěky.“ (1 Jan 2,14-18)
Všechny hříchy spadají do těchto tří kategorií: žádost těla, žádost očí a pýcha života. Takto spolu souvisí Ježíšovo pokušení a Janovo učení.
- Žádostivost těla – „Jsi-li Syn Boží, řekni těmto kamenům, ať se stanou chlebem.“
- Pokušení těla – „Jsi-li Syn Boží, řekni těmto kamenům, ať se stanou chlebem.
- Žádostivost očí – „Ďábel ho opět vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich nádheru. „To všechno ti dám,“ řekl, „když se mi pokloníš a budeš se mi klanět.“ „To všechno ti dám,“ řekl.
- Pýcha života – „Potom ho ďábel vzal do svatého města a nechal ho stát na nejvyšším místě chrámu. „Jsi-li Syn Boží,“ řekl mu, „vrhni se dolů.“ „Cože?“ zeptal se ho.
Být poslušný Bohu není snadné.
Mnoho věcí v životě nás může odvádět od následování Pána. Duch svatý posiloval Ježíšovu poslušnost vůči Otci. Tato věrnost byla založena na jeho znalosti a používání Písma.
3. Ježíš vrhl vidění s jasností, jednoduchostí a přímostí. (Mk 1,15)
Nedlouho po zahájení Ježíšovy služby byl Jan zatčen. Když se tak stalo, „Ježíš přišel do Galileje, kázal Boží evangelium a říkal: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; čiňte pokání a věřte evangeliu.“ (6362) Ježíš se vrátil do Galileje a kázal Boží evangelium. (Mk 1,15)
Jednou z nejaktivnějších složek Ježíšovy služby byla jeho schopnost být prostý, jasný a přímý.
Toto chování se projevovalo v jeho kázání a učení. Jeho schopnost říci pravdu prostřednictvím jednoduchého podobenství byla základem všeho, co dělal.
Tato podobenství měla účel, který byl větší než samotný příběh. Ježíš ho vysvětlil svým učedníkům, když řekl:
„Proto k nim mluvím v podobenstvích:
„Ačkoli vidí, nevidí; ačkoli slyší, neslyší a nechápou.
Na nich se naplňuje Izaiášovo proroctví:
„Budete stále slyšet, ale nikdy nerozumět; budete stále vidět, ale nikdy nevnímat. Srdce tohoto lidu totiž ztuhlo, sotva slyší ušima a oči si zavřeli. Jinak by mohli vidět svýma očima, slyšet svýma ušima, chápat svým srdcem a obrátit se, a já bych je uzdravil“. (Matouš 13,13-15)
4. Ježíš byl strategickým tvůrcem týmu. (Mk 1,17)
Když Ježíš vyzval první čtyři učedníky, kteří byli rybáři, aby ho následovali, řekl: „Pojďte za mnou,“ řekl Ježíš, „a já vás pošlu lovit lidi.“ „Pojďte za mnou,“ řekl Ježíš, „a já vás pošlu lovit lidi.“ Když Ježíš začal povolávat své učedníky, aby ho následovali, začal s muži, kteří měli něco společného.
V evangeliu podle Matouše (4. kapitola) byli první dva lidé, které Ježíš povolal, rybáři, kteří byli zároveň bratry. Jmenovali se Petr a Ondřej. Další dva povolaní byli Petrovi a Ondřejovi přátelé, kteří byli také rybáři. Byli to bratři, kteří se jmenovali Jakub a Jan. Je tento postup Ježíšových prvních rekrutů bezvýznamný, nebo z něj plyne nějaké poučení?“
Kristův čin při verbování prvních učedníků je poučením o tom, jak důležité je pro každého vedoucího začít s lidmi, kteří mají společné rysy a hodnoty. Tito čtyři muži si nemuseli nic vysvětlovat, ani se nemuseli navzájem seznamovat se svým původem.
Kdykoli se vedoucí pokouší vybudovat tým, je nezbytné mít jádro skupiny lidí, kteří si navzájem rozumí. Tato činnost umožňuje nastolit stabilitu dříve, než se objeví různorodost a konflikty. Buďte si jisti jednou věcí, konflikt se vyvine v každém týmovém úsilí. Dříve než Ježíš naverboval dalších osm učedníků, bylo jeho prvním krokem vytvoření stabilního jádra.
5. Ježíš se snaží vytvořit stabilní jádro týmu. Ježíš byl tvůrcem vztahů. (Mk 1,19)
Jak bylo uvedeno výše, Ježíš začal nábor svých učedníků tím, že našel ty, kteří měli nějaký společný základ. Tento pevný základ vedl k povolání těch, kteří měli odlišný charakter. Vezměme si například výběrčího daní Matouše pro Řím a Šimona Horlivce (nikoli Šimona Petra). Složení těchto dvou lidí ukazuje, jak Ježíš dokáže budovat rozdílné vztahy.
Matouš pracoval pro Řím při vybírání daní, zatímco Šimon Horlivec byl horlivý židovský nacionalista. Pro Šimona byla myšlenka placení daní Římu v rozporu se vším, v co věřil. Nebylo by od věci říci, že Šimon Zélót římské výběrčí daní vášnivě nenáviděl.
Sblížení těchto dvou mužů ukázalo Ježíšovu moc spojovat různorodé lidi.
Ježíšova služba byla především o budování vztahů. Jeho služba začala dvěma skupinami bratrů, Šimonem Petrem, Ondřejem, Jakubem a Janem, kteří spolu rádi rybařili, aby k sobě přitáhli celníka a zélóta.
Kristus je vynikajícím příkladem toho, jak silný vůdce dokáže spojit různé lidi.
6. Ježíš se snažil přivést k sobě různé lidi. Ježíš jako vůdce vyjadřoval kontrolu a autoritu, když to bylo potřeba. (Mk 1,23-25)
Na začátku svého působení se Ježíš setkal s člověkem posedlým démony.
„Právě v tu chvíli se v jejich synagoze objevil člověk posedlý nečistým duchem, který zvolal: „Co nám chceš, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Já vím, kdo jsi – Svatý Boží!“ Když démon pronesl tento výrok, Ježíš přísně řekl: „Buď zticha a vyjdi z něho!“
Nikdy nepochybuj o tom, že Ježíšovy vlastnosti ukazovaly autoritu a vyjadřovaly pevnou kontrolu, když to bylo potřeba.
7. Ježíš se do krize zapojil přímo. (Mk 1,30-31)
Často krize ochromí mnoho lidí. Ježíš se však do krize často pouštěl po hlavě. Biblický příběh říká,
„Šimonova tchyně ležela na lůžku s horečkou a oni o ní hned řekli Ježíšovi. Šel tedy k ní, vzal ji za ruku a pomohl jí vstát. Horečka ji opustila a ona na ně začala čekat.“
Když Lukáš tuto událost zahrnul do svého evangelia, přistupoval k ní ze svého povolání lékaře. Všiml si, že Petrova matka neměla jen horečku, ale „velkou horečku“. (Lk 4,38) Tento typ nemoci byl velmi prudký, hrozil možnou smrtí a pro starého člověka byl mimořádně nebezpečný. Kristův přístup k řešení této situace byl výrazem toho, že se do krize pustil po hlavě.
Jsou chvíle, kdy silný vůdce bude muset přijmout to, čeho se ostatní bojí. Kristus je dokonalým příkladem takového jednání.
8. Jak se zachovat? Ježíš praktikoval každodenní modlitbu. (Mk 1,35)
Další silnou Ježíšovou vlastností bylo, že se každý den modlil. Zde je několik příkladů jeho každodenní praxe.
- „Poté, co je propustil, vystoupil sám na úbočí hory, aby se modlil.“
- „Když je propustil, vystoupil sám na úbočí hory, aby se modlil“. -Matouš 14,23
- „Ježíš pak odešel se svými učedníky na místo zvané Getsemany a řekl jim: „Posaďte se tady, já zatím půjdu tamhle a budu se modlit“. -Matouš 26,36
- „Velmi brzy ráno, když byla ještě tma, Ježíš vstal, vyšel z domu a odešel na osamělé místo, kde se modlil.“ -Matouš 26,36
- „Ježíš vstal a odešel na osamělé místo, kde se modlil.“ (Mk 1,35)
- „Ježíš se však často uchyloval na osamělá místa a modlil se.“ (Mk 1,35) -(Lukáš 5,16)
- „Jednoho dne odešel Ježíš na úbočí hory, aby se modlil, a strávil noc v modlitbě k Bohu.“ (Lukáš 5,16)
- „Ježíš odešel na úbočí hory, aby se modlil. -Lukáš 6,12
- „Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům podobenství, aby jim ukázal, že se mají stále modlit a nevzdávat se.“ -Lukáš 6,12
- „Ježíš se modlil. -Lukáš 18,1
Nejenže nám Ježíš svou praxí modlitby ukázal, že je to dobrý nápad, ale i Starý zákon naznačuje, že modlitba nám může dát sílu být lepšími lidmi:
… „Jestliže se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří a bude se modlit a hledat mou tvář a odvrátí se od svých zlých cest, pak vyslyším z nebe a odpustím jim hřích a uzdravím jejich zemi.“
… „Jestliže se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří a bude se modlit a hledat mou tvář a odvrátí se od svých zlých cest, pak vyslyším z nebe a odpustím jim hřích a uzdravím jejich zemi. -2 Paralipomenon 7,14
Na potřebu modlitebního života poukázal také prorok Izaiáš, když napsal tato slova:
„Dává sílu unavenému a zvyšuje sílu slabému. I mladíci se unaví a zmohou, mladíci klopýtnou a padnou, ale ti, kdo doufají v Hospodina, obnoví svou sílu. Budou se vznášet na křídlech jako orli, budou běhat a neunaví se, budou chodit a nezemdlí.““ (Izajáš 40,29-31).
Modlitba je mocným a užitečným nástrojem pro každého, kdo touží být zdravým vůdcem.
9. Modlitba je pro každého, kdo chce být zdravým vůdcem. Ježíšovi šlo především o posilování druhých. (Mk 1,40-45)
Celá Ježíšova služba se zaměřovala na posilování druhých. Dokonalým příkladem toho bylo jeho uzdravení muže trpícího malomocenstvím.
„K Ježíšovi přišel malomocný, prosil ho, padl před ním na kolena a řekl: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“
„Ježíš mu odpověděl: „Já jsem malomocný. Ježíš pohnut soucitem vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Jsem ochoten, buď očištěn.“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ochoten, buď očištěn.“ Okamžitě ho malomocenství opustilo a byl očištěn.“ (Mk 1,40-45)
Ježíšovi byla položena otázka: „Jsi-li ochoten, můžeš mě uzdravit.“ Ježíš se zeptal: „Proč jsi mě uzdravil?“ Ježíš mu odpověděl: „Ne. Ježíšova odpověď byla rychlá a věcná. „Jsem ochoten!“ Není pochyb o tom, že Ježíšovi šlo o to, aby v každém z nás uvolnil to nejlepší.
Těchto devět Ježíšových vlastností bylo určitým znamením toho, co považoval za důležité ve vedení. Dodržování stejných bodů může každému vedoucímu umožnit dosáhnout zdravého rozvoje týmu. Kristův příklad je mocnou lekcí pro každého, kdo touží být zdravým vedoucím.
Dale Roach
9 charakteristik Ježíše jako služebníka 9 charakteristik Ježíše jako učitele 9 charakteristik Ježíše jako kouče .