Fobie je iracionální nebo extrémní strach z nějakého objektu, situace nebo prostředí. Ať už jsou fobie očekávané, nebo se s nimi setkáte osobně, vyvolávají emocionální reakci úzkosti, paniky a nadměrného strachu. Kvůli těmto nepříjemným reakcím udělá člověk vše, co je v jeho silách, aby se fobii vyhnul.
V nejhorším případě mohou fobie vést k vážným problémům, jako je silná úzkost a deprese. Tento stres může následně vést k fyzickým problémům, jako jsou chronická bolest, ADHD, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, zneužívání návykových látek a syndrom dráždivého tračníku (IBS).
Při vystavení fobii může ohromující pocit úzkosti u člověka vést k záchvatu paniky. K některým fyzickým příznakům panického záchvatu, které mohou souviset s fobií, patří následující:
- Ztížené dýchání
- Nevolnost
- Bolest hlavy
- Sucho v ústech
- Rychlý srdeční tep
- Nevolnost
- Bezcitnost
- Mrazení
- Třesení
- Pocení
Klasifikace fobií
Fobie se řadí mezi úzkostné poruchy, která je nejčastějším typem duševní poruchy. Poruchami souvisejícími s fobiemi trpí ve Spojených státech dohromady přibližně 36 milionů dospělých, což je téměř 20 % populace.1 Poruchy související s fobiemi se dělí do 3 různých kategorií:
- Specifické fobie – Nadměrný strach a úzkost související s určitým objektem, zvířetem nebo situací
- Agorafobie – Nadměrný strach a úzkost z pobytu v neznámém prostředí, jako jsou rozsáhlé otevřené prostory nebo davy lidí.
- Sociální fobie – Nadměrný strach a úzkost ze sociálních interakcí a možnosti, že budete kontrolováni
Při určování, zda trpíte některým z těchto typů fobií, je důležité si uvědomit, že přesahují naši běžnou reakci na strach. Například můžete pociťovat obrovský strach, pokud jste na túře v lese a uvidíte medvěda. Jedná se o normální, racionální reakci, která je součástí reakce těla „bojuj nebo uteč“.
Fobie je naproti tomu iracionální strach, který vyvolává úzkost. Můžete se například smrtelně bát psů a snažit se jim za každou cenu vyhnout. Racionální realita je však taková, že velká většina psů vám nijak neublíží.
Kromě vyvolávání nadměrného, nepřiměřeného strachu a úzkosti existuje několik dalších požadavků, aby mohl být stav diagnostikován jako fobie. Podle Americké psychiatrické asociace musí být příznaky fobie pociťovány po dobu 6 měsíců nebo déle, musí být život omezující, musí způsobovat vyhýbání se nebo extrémní úzkost a nesmí být způsobeny jinou poruchou.2
Jaké jsou nejčastější fobie na světě?
Experti identifikovali desítky fobií. Seznam zahrnuje jak podivné a absurdní fobie, jako je strach z barev nebo strach z vousů, tak i pochopitelnější fobie, jako je strach ze zubaře nebo strach z nemoci. Následující jsou běžně označovány jako nejčastější fobie, se kterými se lidé potýkají.
Triskaidekafobie
Triskaidekafobie je strach z čísla 13. Je to strach z čísla 13, které se objevuje u všech lidí. V západní kultuře je toto číslo považováno za natolik nešťastné, že ho budovy při označování svých pater vynechávají, takže v nich žádné patro 13 není. Zhruba 10 % Američanů je pověrčivých vůči číslu 13 a někteří z těchto lidí mají z tohoto čísla nadměrný strach. Pátek 13. je považován za obzvláště nešťastný, a to do té míry, že někteří lidé v tyto dny odmítají vyjít z domu nebo dokonce vstát z postele.3
Klaustrofobie
Klaustrofobie je strach z pobytu v uzavřených prostorách. Pokud běžně pociťujete silnou úzkost nebo máte záchvat paniky, když se nacházíte v přeplněné místnosti nebo v malém uzavřeném prostoru, můžete mít tuto fobii. Mezi další specifické příznaky klaustrofobie patří kontrola východů nebo stání v jejich blízkosti, vyhýbání se výtahům a vyhýbání se hustému provozu. Pokud je klaustrofobie silná, pouhé zavření dveří do místnosti, ve které se nacházíte, vyvolá pocity paniky.
Akrofobie
Odhaduje se, že asi 5 % populace trpí akrofobií,4 která je definována jako silný strach z výšek. Určitá míra strachu při pobytu ve výškách je normální a přirozená, ale akrofobik má nereálný strach z výšek. I stání na krátkém žebříku nebo pobyt ve vysokém patře kancelářské budovy může u člověka trpícího akrofobií vyvolat silnou úzkost. Pocit závratě nebo ztuhnutí jsou dva běžné příznaky akrofobie. Nepříjemný pocit točení známý jako vertigo je také příznakem této poruchy.
Niktofobie
Většina dětí se bojí tmy, ale i mnoho dospělých! Ve skutečnosti asi 11 % populace trpí extrémním strachem ze tmy, známým také jako nyktofobie.5 Tato fobie je běžně spojena se špatným spánkem. Mezi další příznaky patří nevolnost, sucho v ústech a dušnost. Vedle strachu z pouhého nevidění má nyktofob často i trvalý strach, že se mu ve tmě stane něco zlého.
Cynofobie
Cynofobie je extrémní strach ze psů. Tato fobie může být častější, než si myslíte, protože postihuje zhruba 5 % populace.6 Cynofobie je často důsledkem traumatického setkání se psem v dětství. Postižený mohl být v dětství psem pronásledován nebo pokousán a z této události přetrvává extrémní úzkost a strach ze psů. Stejně jako jiné fobie související se zvířaty, i strach ze psů se častěji vyskytuje u žen.
Astrafobie
Pokud máte extrémní, iracionální strach z hromu a osvětlení, můžete být postiženi stavem známým jako astrafobie. Astrafobik často sleduje předpověď počasí a v případě blížící se bouřky může jít až do krajnosti a změnit své plány. Při setkání s blesky a hromy se astrafobik může schovat nebo schoulit do klubíčka. Bolest na hrudi a zpocené dlaně jsou častými příznaky, když jsou tito jedinci vystaveni osvětlení a hromu. Výzkumy ukazují, že astrafobie je třetí nejčastější fobií.7 Touto fobií trpí i mnoho psů a koček.
Aerofobie
Strach z létání v letadlech, vrtulnících nebo jiných vzdušných dopravních prostředcích je znám jako aerofobie. Tato fobie může souviset s klaustrofobií a akrofobií, protože zahrnuje pobyt v uzavřeném prostoru i ve výšce. Odhaduje se, že touto fobií trpí až 25 % lidí, kteří létají.8 Mezi příznaky aerofobie patří dezorientace, závratě a extrémní úzkost.
Mysofobie
Lidé, kteří trpí mysofobií, známou také jako germafobie, mají nadměrný strach z mikrobů, bakterií, nečistoty a infekce. Vyhýbání se kontaktu s ostatními, obsedantní mytí rukou a trávení nadměrného času úklidem jsou příznaky mysofobie. U osob, které trpí obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD), je výskyt této poruchy pravděpodobnější. Pokud zjistíte, že pociťujete nadměrnou úzkost z mikrobů a negativně to ovlivňuje kvalitu vašeho života, zvažte, zda nevyhledat pomoc odborníka na duševní zdraví.
Agorafobie
Odhaduje se, že agorafobií trpí téměř 1 % dospělých Američanů.9 Tento typ úzkostné poruchy, zařazený do vlastní kategorie fobií, způsobuje, že člověk propadá panice, když je vystaven určitým místům nebo situacím, u nichž má pocit, že je nemá pod kontrolou a únik z nich může být obtížný. Mezi příznaky agorafobie mohou patřit následující:
- Strach z davu lidí
- Strach z opuštění domova o samotě
- Strach z otevřených prostor
- Strach z veřejné dopravy
- Strach z uzavřených prostor (např, klaustrofobie)
Kromě klaustrofobie je častým typem agorafobie také strach ze samoty neboli monofobie.
Arachnofobie
Na náš běžný strach z pavouků si v průběhu let zahrálo několik filmů. Pavouci mohou být pro většinu lidí děsiví a odporní, ale arachnofobik bude při setkání i s těmi nejmenšími osminohými tvory reagovat velmi přehnaně a panicky. Pokud se pavouků bojíte natolik, že se vyhýbáte návštěvám míst, kde máte pocit, že by se mohli vyskytovat, nebo musíte při jejich spatření opustit dům, možná patříte mezi zhruba 5 % lidí, kteří touto běžnou fobií trpí.10
Trypanofobie
Trypanofobie je strach z jehel používaných při lékařských zákrocích, jako jsou injekce nebo darování krve. Tato častá fobie je také spojena se strachem z jiných lékařských zákroků, stejně jako z jiných. Strach a úzkost z jehel mohou být tak silné, že se člověk bude vyhýbat vyhledání potřebné lékařské péče u lékaře nebo zubaře. Odhaduje se, že touto poruchou může trpět 10 % Američanů.11 Je důležité, aby tito lidé vyhledali pomoc odborníka na duševní zdraví, pokud jim fobie brání v získání potřebné péče.
Ofiofobie
Intenzivní a iracionální strach z hadů, známý jako ophiophobia, prožívá asi 1/3 dospělé populace.12 Podobně jako odhalování našeho běžného strachu z pavouků si na běžný strach z hadů zahrálo i mnoho filmů a seriálů. Výzkumy také ukazují, že podobně jako pavouci se i lidé vyvinuli tak, že přirozeně cítí hady a bojí se jich.13 Ale teprve když se tento strach stane extrémním a iracionálním, vzniká fobie.
Sociální fobie
Sociální fobie, z lékařského hlediska známé jako sociální úzkostná porucha, mohou být stejně děsivé jako specifická fobie, například strach z hadů. Ve skutečnosti mohou sociální fobie způsobovat závažné zdravotní problémy, které se často řeší a léčí obtížněji než specifická fobie. Sociální fobie přesahují pouhou „stydlivost“. Zahrnují spíše neustálý strach a úzkost z toho, že je člověk pozorován a posuzován ostatními. Mezi další příznaky sociálních fobií patří:
- Vyhýbání se společenskému prostředí
- Extrémní úzkost z vystupování, jako je mluvení na veřejnosti
- Obava nebo interakce s cizími lidmi
- Úzkost z toho, že se ztrapníte
- Úzkost z očekávání obávané události nebo činnosti
- Excesivní analyzování svých sociálních interakcí
Překonání fobií
Fobie jsou velmi dobře léčitelné a existuje řada různých metod, které lidem pomáhají je překonat. Prvním krokem je často rozhovor s odborníkem na duševní zdraví. Psychiatr nebo psycholog může k léčbě fobie doporučit kognitivně-behaviorální léčbu (KBT), léky nebo kombinaci obojího.
Dalšími oblíbenými způsoby léčby fobií jsou zaplavování, protipodmínění a modelování. Zaplavení zahrnuje úplné vystavení fobii, dokud úzkost nepomine, zatímco protipodmiňování vystavuje jedince fobii postupně v průběhu času. Modelování je naproti tomu pasivní léčba, která spočívá v pozorování jiných lidí, kteří se s fobií konfrontují, aniž by jim ublížili.
Další možností je využití reframingu vnímání EVOX pro práci s fobií. Prostřednictvím hlasového mapování a patentovaného procesu zpětné vazby můžete úspěšně změnit své vnímání fobie a vytvořit si tak zdravější a funkčnější vztah k věcem, kterých se bojíte.
Zdroje:
1. „Fakta & Statistika“. Americká asociace pro úzkost a depresi. Adaa.org.
2. „Impact of the DSM-IV to DSM-5 Changes on the National Survey on Drug Use and Health“ (Dopad změn DSM-IV na DSM-5 na Národní průzkum užívání drog a zdraví). Národní centrum pro biotechnologické informace. Ncbi.nlm.nih.gov.
3. „Triskaidekafobie“. Triskaidekafobie – strach z čísla třináct.info. Triskaidekaphobia.info.
4. Black, Rosemary. „Akrofobie (strach z výšek): Máte akrofobii?“ Remedy Health Media, LLC.
5. Vydavatelství a nakladatelství Remedy Health Media, LLC. Miller, Karin. „Nejste to jen vy: Spousta dospělých má strach ze tmy.“ Conde Nast. Glamour.com.
6. Abboud, Patrick. „Cynophobia: The Crippling Fear of Dogs Affecting 1 of 20 People“ (Cynofobie: ochromující strach ze psů, kterým trpí každý dvacátý člověk). SBS. Sbs.com.au.
7. „Astraphobia“. Wikipedia. En.wikipedia.org.
8. Olesen, Jacob. „Fobie ze strachu z létání – aerofobie“. FEAROF. Fearof.net.
9. McIntosh, James. „Co byste měli vědět o agorafobii“. Healthline Media UK Ltd. Medicalnewstoday.com.
10. Schmitt, W.J. & R.M. Muri. „Neurobiologie der Spinnenphobie“. Schweizer Archiv fur Neurologie und Psychiatrie 160, č. 8 (2009): 352-355.
11. Srov. např. „Trypanofobie – strach z jehel“. American Addiction Centers, Inc. Luxury.rehabs.com.
12. Ceriaco, L.M.P. „Postoje lidí k herpetofauně: The influence of folklore and negative values on the conservation of amphibians and reptiles in Portugal.“ (Vliv folklóru a negativních hodnot na ochranu obojživelníků a plazů v Portugalsku). Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine 8, č. 8 (2012).
13. Moskowitzová, Clara. „Proč se bojíme hadů“. Future US, Inc. Livescience.com.