12 typů aktivit ve třídě pro dospělé | příklady, jak zaujmout účastníky školení

Poslední aktualizace 4. ledna 2021

Aktivity, které můžete provádět během školení, by se neměly omezovat pouze na klasické teambuildingové hry a icebreakery! Existuje 12 dalších typů aktivit ve třídě pro dospělé, které můžete také použít, a každá z těchto aktivit má jiný účel a přínos.

Podívejme se tedy níže na typy aktivit ve třídě, které můžete použít, a podívejme se na některé příklady.

Jaké aktivity můžete provozovat, abyste zaujali své žáky?

Nejlepším způsobem, jak žáky zaujmout a pomoci jim zapamatovat si a pochopit informace, je zajistit, aby se aktivně zapojili.

Nechcete tedy na ně neustále mluvit, ale chcete, aby nějakým způsobem aktivně přispívali.

Pro to existuje mnoho typů aktivit ve třídě, které můžete použít ve svých hodinách nebo na vzdělávacích seminářích a které jsou ideální pro vzdělávání dospělých.

Vtip je v tom, že použijete aktivity, které jsou nejvhodnější pro vzdělávací cíl, jehož se snažíte dosáhnout, a použijete různé aktivity, abyste zapojili co nejvíce stylů učení. Jakých je tedy těchto 12 typů aktivit?“

1. Aktivity v rámci výuky. Kvízy

Kvízy jsou zábavným způsobem, jak zapojit studenty, a existuje mnoho typů kvízů, které můžete vymyslet, například kvízy s výběrem odpovědí, kvízy typu pravda/nepravda nebo kvízy s vyplňováním prázdných políček.

Můžete požádat účastníky, aby kvízy dělali sami, nebo je můžete požádat, aby pracovali ve skupinách, a dokonce můžete kvíz uspořádat jako soutěž, v níž vyhraje skupina, která správně zodpoví nejvíce otázek.

Při navrhování kvízu je důležité, aby byl jednoduchý. Kvíz by měl spíše odlehčit náladu než působit jako test.

Kdy kvízy používat:

2. Kvízy jsou užitečné, když chcete, aby si žáci zopakovali dané téma, a také když chcete ověřit, zda mu porozuměli. Buzzové skupiny

Buzzové skupiny jsou krátké diskuse, které probíhají ve dvojicích nebo skupinách maximálně tří lidí. Říká se jim bzučivé skupiny, protože jakmile účastníci začnou mluvit, vyvolají svým povídáním ve třídě bzučivý šum.

Položte účastníkům otázku; požádejte je, aby vyřešili nějaký problém nebo se shodli na nějaké definici. Mezi další vhodné typy otázek pro bzučivé skupiny patří žádost, aby účastníci našli podobnosti a rozdíly mezi pojmy; diskuse o výhodách a nevýhodách nebo diskuse o názorech účastníků na něco.

Otázka musí být jednoduchá a věcná. Otázku napište někam, kde ji účastníci snadno uvidí, například na tabuli, na prezentaci ppt v PowerPointu nebo na leták.

Buzz skupiny jsou nejlepší, když jsou krátké,

dejte účastníkům maximálně 5 minut a snažte se je omezit na tento časový rámec.

Na konci požádejte každou dvojici, aby své odpovědi sdělila zbytku třídy, a pak je shrňte.

Kdy použít Buzz skupiny? Buzz skupiny jsou užitečné pro zapojení účastníků, kteří se stydí a není jim příjemné pracovat s velkými skupinami. Jsou také vhodné k tomu, aby účastníci začali o tématu přemýšlet.

3. Snowballing

Tento způsob navazuje na buzz groups a spočívá ve spojování malých skupin do větších skupin.

Tak například po buzz group požádejte dvojice, aby se spojily do skupin po čtyřech a udělaly navazující aktivitu z diskuse, kterou vedly v buzz group. Poté můžete požádat skupiny po čtyřech, aby se spojily do skupiny po osmi pro další navazující aktivitu.

Kdy použít snowballing: Snowballing funguje nejlépe, když jsou aktivity propojené a vzájemně se rozšiřují. Sněhovou kouli můžete použít, když chcete účastníky vést například k vypracování projektu.

4. Brainstorming

Brainstorming spočívá v povzbuzování účastníků, aby přicházeli s nápady, jak vyřešit problém nebo odpovědět na otázku.

Brainstorming se provádí rychle, protože účastníci jsou povzbuzováni, aby říkali vše, co je jako první napadne. Cílem zde není kvalita, ale kvantita. Nápady budou později analyzovány a prodiskutovány.

Při brainstormingu se nápady neposuzujía naopak se upřednostňuje tok nových nápadů. Všechny nápady jsou vítány.

Můžete vést brainstorming s celou třídou najednou, kdy si zapisujete odpovědi, nebo ve skupinách, takže každá skupina si zapíše své odpovědi a pak je prezentuje zbytku třídy, aby se nápady mohly kombinovat nebo vylepšovat.

Na konci se vyberou nejužitečnější nápady.

Kdy použít brainstorming: Brainstorming je velmi užitečný při řešení problémů. Také můžete použít rychlý brainstorming k představení nového tématu, aby účastníci nejprve přišli s vlastním řešením, než jim téma vysvětlíte.

5. Brainstorming je vhodný k tomu, aby účastníci přišli s vlastním řešením. Diskuse a skupinové učení

Při zavádění diskuse se ujistěte, že téma odpovídá jednomu z výukových cílů kurzu.

Aby byla diskuse užitečná, musí být strukturovaná a velmi soustředěná.

Diskusi začínáte jednou otázkou a pak můžete mít řadu navazujících otázek, pokud je užitečné ponořit se hlouběji do tématu a přitom zachovat soustředění. Například při facilitaci diskuse můžete klást zjišťovací otázky, jako například: „Můžete o tom říct něco víc?“

Otázka musí být jasná a stručná a vždy používejte otevřené otázky. Uzavřená otázka vyžaduje pouze odpověď ano nebo ne a nevede k žádné zajímavé diskusi.

Pokud se například zeptáte: „Je týmová práce důležitá?“, účastníci mohou odpovědět pouze ano nebo ne a tím diskuse končí. Pokud se místo toho zeptáte: „Proč je týmová práce důležitá?“, rozvedou to.

Dr. Valeria Lo iacono

Dobré otázky jsou také osobní a/nebo kontroverzní. Osobní otázka vyžaduje, aby účastníci vyjádřili svůjosobní názor nebo sdělili něco, co zažili.

Pokud chcete vést hloubkovoudiskuzi, požádejte účastníky, aby pracovali v malých skupinách, protože menší skupinypodporují účast všech.

Na konci aktivity požádejte každou skupinu, aby shrnula svou diskusi pro zbytek třídy (mohou určit jednu osobu, která ji bude prezentovat), a poté se společně s celou třídou zamyslete a shrňte vše, o čem všechny skupiny diskutovaly.

Kdy použít diskusi:

6. Diskuse jsou užitečné, pokud chcete, aby účastníci o něčem hlouběji přemýšleli, a pro témata, která se týkají spíše postojů a povědomí než faktických informací. Debaty

Když diskuse podněcuje účastníky ke spolupráci a zkoumání tématu, debaty jsou soutěživé. skupiny nebo jednotlivci se staví proti sobě, aby prosadili své argumenty.

Existuje mnoho způsobů, jak zorganizovat debatu, ale stejně jako diskuse musí být i debata dobře strukturovaná. Pokud účastníci již nejsou dobře informováni o argumentech ke konkrétnímu tématu, zadejte jim k debatě scénář nebo případovou studii.

Můžete požádat účastníky, aby debatovali ve dvojicích nebo ve skupinách. Poté, co dvojice nebo dvě skupiny účastníků debatují, ostatníúčastníci naslouchají a na konci rozhodnou, který argument byl silnější.

Jiným způsobem, jak vést debatu, je požádat jednotlivé osoby nebo skupiny na opačných stranách debaty, aby si na konci debaty vyměnily strany.

Kdy používat debaty:

7. Prezentace

Prezentace spočívají v tom, že účastníky rozdělíte do malých skupin a požádáte je, aby společně navrhli krátkou prezentaci a přednesli ji před třídou.

Prezentace může vzniknout jako výsledek výzkumu nebo prostě jako výsledek krátké skupinové diskuse.

Rozdíl mezi žádostí, aby se účastníci pouze podělili o svou diskusi se zbytkem třídy, a vytvořením prezentace spočívá v tom, že druhá možnost je formálnější.

Při prezentaci přijdou účastníci do přední části místnosti a každá osoba ve skupině se střídá, aby přednesla část prezentace.

V závislosti na dostupných zdrojích a čase mohou použít vizuální pomůcky, jako jsou prezentace v PowerPointu nebo list papíru A1, nebo prostě mluvit před zbytkem třídy.

Kdy používat prezentace: Jsou samozřejmě velmi užitečné, pokud vyučujete prezentační dovednosti, jako způsob, jak si účastníci mohou procvičovat. Jsou však vhodné i pro výuku jiných témat, jako další způsob, jak aktivně zapojit studenty.

Pro prezentaci se účastníci musí opravdu soustředit na dané téma; musí dobře spolupracovat a je to pro ně dobrý způsob, jak převzít zodpovědnost za své učení.

8. Prezentace jsou vhodné i pro výuku jiných témat. Hraní rolí

Při hraní rolí zadáte účastníkům scénář a oni ho sehrají, přičemž každý účastník hraje jinou roli.

Obvykle se hraní rolí provádí ve skupinách po třech, kde každý ze dvou účastníků hraje jednu roli a jeden účastník působí jako pozorovatel (pokud třída není dělitelná třemi, mohou být pozorovatelé dva). Hru v roli můžete pro stejnou skupinu spustit vícekrát, aby se účastníci mohli v rolích střídat.

Kdy použít hru v roli: Hraní rolí je velmi užitečné pro jakýkoli typ školení, který zahrnuje mezilidské dovednosti. Hodí se například k výuce poskytování zpětné vazby, zvládání konfliktů a komunikačních dovedností.

Případně můžete uspořádat pouze jedno představení, kdy jedna skupina účastníků hraje role, zatímco zbytek třídy je pozoruje.

9. V případě, že se účastníkům podaří získat zpětnou vazbu, je možné je využít k výuce. Tréninkové hry pro účastníky

Existuje mnoho her, které můžete při trénincích provádět, je jich příliš mnoho na to, abychom je zde uváděli. Některé hry jsme uvedli v naší elektronické knize „25 firemních školících aktivit“, na kterou se můžete podívat.

Hry jsou obvykle zábavné aktivity, které mohouzahrnovat použití rekvizit; mohou být soutěžní nebo alespoň představovat výzvu a obvykle se provádějí ve skupinách. Některé hry lze provádět vsedě, jiné ve stoje nebo v pohybu.

Kdy používat hry pro školení ve třídě:

Při používání her pro školení si však musíte uvědomit několik věcí.

V první řadě musí být každá hra spojena s výukovým cílem. Chtít po účastnících náhodné hry, které nemají žádnou souvislost s tématem, může být kontraproduktivní (protože účastníci budou přemýšlet, jaký to má smysl) a ztrátou času.

Zdruhé, ujistěte se, že používáte hry, které vyhovují všem účastníkům, a to na základě proměnných, jako je jejich věk, pohlaví, kultura sounáležitosti a pracovní role.

10. V případě, že budete chtít, aby si účastníci zahráli hry, které jim budou vyhovovat, je třeba, abyste se ujistili, že jsou pro ně vhodné. Aktivity pro účastníky zaměřené na řešení problémů

Řešení problémů spočívá v tom, že účastníkům zadáte problém k řešení, například scénář, který představuje problém, praktický úkol k řešení, hádanku nebo záhadu.

Kdy použít řešení problémů:

11. Řešení problémů je užitečné, když chcete podpořit kreativitu; u praktických témat, která vyžadují praktické zapojení, nebo u vědeckých předmětů. Případové studie v učebních plánech

Případové studie spočívají v praktických scénářích, které odrážejí reálnou situaci, do níž jsou zapojeni lidé (nemusí jít o situace, které se skutečně staly, ale musí být věrohodné a realistické).

Případová studie je spíše než samostatnou aktivitou něčím, co lze použít jako materiál pro jinou aktivitu.

Kdy použít případové studie?

Krása případových studií spočívá v tom, že účastníkům poskytují příklady z reálného života, které se k danému tématu vztahují a přibližují ho, čímž ho činí relevantním.

12. Případové studie jsou užitečné, pokud chcete účastníkům předložit scénáře, které lze využít pro diskuse, debaty, řešení problémů nebo hraní rolí. Kladení otázek

Kladení otázek není aktivita jako taková, ale pro školitele je to velmi důležitý nástroj, jak účastníky zaujmout.

Místo toho, abyste účastníkům nějakou myšlenku rovnou vysvětlili, přiveďte je k ní kladením otázek. Nevadí, když odpoví špatně, protože je povedete a vysvětlíte jim pojem později.

Důležité je, aby byl kladen důraz spíše na pochopení než na pouhé vědění něčeho.

Pokud tedy například učíte prezentační dovednosti, místo abyste rovnou vysvětlili, jaké jsou hlavní vlastnosti dobré prezentace, zeptejte se účastníků: „Jaké jsou podle vás tři nejlepší vlastnosti dobrého prezentátora?‘.

Můžete také klást řadu otázek, abyste se dostali hlouběji do tématu.

Můžete také klást účastníkům otázky poté, co jste téma probrali, abyste si ověřili, zda mu porozuměli.

Kdy používat otázky: Vždy, když představujete nové téma, a kdykoli si chcete upevnit znalosti účastníků nebo ověřit jejich porozumění.

Bonusový nápad: Vizualizace

Vizualizace můžete použít jako výchozí bod pro další aktivitu. Můžete například použít obrázky nebo videa k zahájení konverzace. Stejně tak můžete účastníky požádat, aby v rámci aktivity vytvořili vizuály.

Můžete je například požádat, aby nakreslili obrázek vyjadřující nějaký koncept, nakreslili diagram nebo pořídili fotografii (v závislosti na situaci).

Dalším typem vizuálu, o který můžete účastníky požádat, je myšlenková mapa. Myšlenkové mapy jsou užitečným způsobem, jak rozdělit téma na dílčí témata nebo se podívat na stejné téma z různých úhlů pohledu.

Následující dvě záložky mění obsah níže.

• Bio
• Nejnovější příspěvky

Dr Valeria (Lo Iacono) Symonds

Valeria se věnuje vzdělávání již více než 16 let. Vyučovala ve Velké Británii na University of Bath a Cardiff Metropolitan University (kde získala doktorát), kromě toho pracovala jako výzkumná pracovnice na Exeter University. Valeria má navíc několikaleté zkušenosti také s prací pro Ofsted a Cardiffskou univerzitu v řídících funkcích &je zakladatelkou společnosti Symonds Training.

Nejnovější příspěvky od Dr. Valeria (Lo Iacono) Symonds (zobrazit všechny)

• 7 tipů pro inkluzivní kulturu na pracovišti – příklady inkluze & Osvědčené postupy – 26. března, 2021
• 7 trendů v oblasti vzdělávání a rozvoje pro rok 2021 a do budoucna pro odvětví školení – 6. března 2021
• Materiály pro kurzy zvládání stresu – 27. února 2021

Sdílení je péče!