10 lekcí, které se můžete naučit od Rema Koolhaase

Rem Koolhaas: Ten muž není obyčejný, to si uvědomíte, jakmile spatříte jeho pronikavé oči, klenuté vysoké obočí a pevnou čelist na vzpurném obličeji. I z obrázků rozeznáte auru, která odlišuje, a když se podíváte na díla Rema Koolhaase, víte, že jste se nemýlili, když jste si to mysleli.“

„Nesnáším být architektem. Vlastně nenávidím architekty.“ Rem Koolhaas, který se nerad nazývá architektem, patří do elitního sboru hvězdných architektů, jejichž sláva a uznání kritiky z nich udělaly idoly světa architektury a možná jim zajistily i určitý stupeň slávy mezi širokou veřejností. Nahlédnout do mysli Remmenta Koolhaase by znamenalo objevit zvídavou povahu postavenou proti běžným konvencím s odlišným pohledem na život a zajímavé skutečnosti o jeho kontroverzní osobnosti, které mohou být příčinou jeho úspěchu. Ve stručném představení Koolhaase bychom se dozvěděli, že je ve svých 70 letech hlavním architektem nizozemské firmy OMA, že je držitelem Pritzkerovy ceny a že Rem Koolhaas realizoval například veřejnou knihovnu v Seattlu, Euralille, Kunsthal a mnoho dalších. Často je obklopen kontroverzemi pro své nekonvenční nápady a koncepty, jeho dílo bylo hluboce kritizováno a bylo také označováno za mistrovské dílo. Rem Koolhaas byl také v roce 2008 zařazen na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa, který sestavil časopis Time. Co je tedy architektura OMA? Jde o Office of Metropolitan Architecture, což je nizozemská architektonická kancelář se sídlem v Rotterdamu.

Jaké poučení si tedy můžeme vzít od člověka, jako je on?“

1. Nikdy nedělejte kompromisy se svým návrhem.

„Nevybudované je fantazie, která je základem všeho.“

„Nevybudované je fantazie, která je základem všeho“. – Wired, červen 2000

Někomu z nás to může připadat jako samozřejmost, ale ve skutečnosti je jen velmi málo architektů, kteří neupravují svou práci a způsob myšlení, aby získali dobrou zakázku. To sice může být dobré pro naplnění kapes, ale neposkytne vám to uspokojení a podobá se to podvádění s vlastním návrhem. Dále, pokud někdy budete chtít mít v tomto oboru jméno, budete si muset stanovit identitu, která bude vaše, a ne jako každý jiný projektant, na kterého narazíte. Rem Koolhas byl nekompromisní a obrovské množství jeho projektů zůstalo nepostaveno.

2. Konventy výzev

„Jsme obklopeni šiřiteli krize, kteří vidí město ve smyslu úpadku. Já tak nějak automaticky přijímám změnu. Pak se snažím najít způsoby, jak lze změnu mobilizovat k posílení původní identity. Je to zvláštní kombinace víry a nevíry.“ – Smithsonian Mag, Septebmer 2012

Změna je patrná ve všem, je třeba ji přijmout. Tato změna by se na rozdíl od konvenčního způsobu myšlení měla promítnout i do našich návrhů. Člověk by neměl zapomínat na svou identitu, ale měl by se naučit vyvíjet s časem.

3. Jděte do soutěží

„Absolutně jsem nikdy nepřemýšlel o penězích nebo ekonomických otázkách, ale jako architekt si myslím, že je to silná stránka. Umožňuje mi to být nezodpovědný a investovat do své práce“. – Smithsonian Mag, Septebmer 2012

Koolhaas je známý tím, že se účastní mnoha soutěží. Je to podle něj proces rozvoje prostřednictvím vlastního úsilí. Jejich další výhodou je svoboda vyjádření bez nutnosti uspokojit klienta. Je mu jedno, jestli ho to bude stát peníze, ekonomické otázky ho nikdy příliš netrápily.

4. Představte své myšlenky světu

„Psaní ‚Blouznivého New Yorku‘ bylo slavné dříve než Remova architektura a bylo lepší než jeho architektura,“ říká britský architekt a kritik Charles Jencks. „Jeho architektura ho dohnala.“ – The New York Times Magazine, červenec 2000

Komunikace je pro myslitele, designéra nezbytným nástrojem. Lidé vaši práci lépe pochopí a dokonce se naučí ocenit vaše tvůrčí instinkty, pokud jim své myšlenky vysvětlíte. Pro komunikaci lze zvolit jakýkoli prostředek. Koolhaas je známý tím, že během cestování po světě napsal půl tuctu knih na různá témata. Co je to vlastně za myšlenku, když nestojí za to ji šířit?“

5. Co je to za nápad? Buďte mistrem svého oboru

Měli byste si být vědomi svého zvoleného oboru, vaše vlastní vnímání by mělo být jasné. Teprve pak můžete skutečně znát své řemeslo a projevit své myšlenky světu tak, jak chcete. To je něco, co přichází se zkušenostmi, ale přesto byste na tom měli pracovat.

6. Buďte originální

Jakkoli to zní elementárně, všichni dobře víme, že tomu tak většinou není. Lidé při hledání nápadů listují v časopisech, na internetu a někdy skončí u jejich kopírování. Stejně jako Koolhaas by měl mít člověk individuální pohled na život a od toho by se měly odvíjet koncepty. To dodá vašemu návrhu osobní nádech, který můžete vytvořit jen vy.

7. Prostorové plánování

Koolhaasova práce plyne v jemné souhře prostorů. Prostory jsou dobře definované, a přesto do sebe jemně přecházejí, jako by byly v dokonalém sledu, jak to přesně má být. To dodává jeho dílům atmosféru, která v mnoha dnešních architektonických dílech chybí. Návštěvník je vizuálně přitahován a emocionálně spojen s jeho návrhy.

8. Věčně se učit a rozvíjet

„Chce se stále učit a věčně se rozvíjet“. Petra Blaisse, 59 let, interiérová a krajinářská designérka a Remova společnice, Wmagazine
Koolhaase ovlivnilo vše, co se kolem něj dělo v dětství a v dospívání. Stát se tím, kým je nyní, byl proces ovlivněný jeho otcem, který psal realistické romány. To, že se narodil ve fázi spojeneckého bombardování za druhé světové války v Rotterdamu, hrál si mezi troskami vyhozených budov a vyrůstal v době poválečné rekonstrukce, ho sblížilo s architekturou a formovalo jeho názory. Jeho pobyt v Jakartě a pozdější působení u surrealistických spisovatelů dokreslily jeho osobnost. Učil se ze zkušeností, z toho, co viděl, a tato myšlenka je v jeho dílech stále přítomná a propůjčuje jim koolhaasovskou atmosféru.

9. Buďte vizionářem

„Bylo to zaměřené proti této představě New Yorku jako beznadějného případu, čím nepravděpodobnější se zdála jeho obhajoba, tím vzrušivější bylo o něm psát“. – O ‚Delirious‘ , Smithsonian Mag, Septebmer 2012

Vize je pro designéra výchozím bodem. Pokud si nedokážete představit, co chcete, nejste jako designér dobří. Být vizionářem neznamená jen to, znamená to umět vidět to, co ostatní nevidí, potenciál skrytý v záhybech času nebo možná nikdy nevyužitý. Prostor je pro architekta syrová potrava, může ji uvařit, jak chce. Koolhaas se rozhodně může chlubit tím, že má příkladné vidění, jeho kniha „Delirious“ to potvrzuje. Kniha pojednává o New Yorku sedmdesátých let, který byl tehdy rozpadající se spirálou, ale ne pro Koolhaase. Pro něj to bylo dokonalé prostředí, městský ráj.“

10. Jaké jsou jeho představy? Přijetí

„Přijetí určitých skutečností nevylučuje idealismus. Může vést k určitým průlomům.“ – Smithsonian Mag, Septebmer 2012

Na posledním místě je Přijetí. Všechny myšlenky a koncepty jsou dobré, ale nakonec je třeba vše zasadit do reality. K tomu je důležité přijmout určité eventuality. Idealismus musí být v souladu s realismem. Koolhaasovy projekty to výstižně ukazují. Říká se o nich, že leží přesně na hranici obou světů. Vyvážit je dohromady je zcela jistě umění a něco, co stojí za to se naučit.“

By: Antara Jha