10 hlavních rozdílů mezi kovalentní a iontovou vazbou (s podobnostmi)

Co je to kovalentní vazba?

Kovalentní vazba, označovaná také jako molekulární, je chemická vazba, která zahrnuje sdílení elektronových párů mezi atomy. Tytoelektronové páry se nazývají sdílené páry nebo vazebné páry a stabilní rovnováha přitažlivých a odpudivých sil mezi atomy, když sdílejíelektrony, se označuje jako kovalentní vazba.

Kovalentní vazby se většinou vyskytují mezi nekovy nebo mezi dvěma stejnými (nebo podobnými) prvky. Dva atomy s podobnou elektronegativitou si nevymění elektron ze své vnější slupky; atomy si místo toho elektrony sdílejí, takže jejich valenční elektronová slupka je zaplněna.

V organické chemii jsou kovalentní vazby mnohem častější než vazby iontové. Kovalentní vazba vzniká, když mají vázané atomy nižšícelkovou energii než široce oddělené atomy. U mnoha molekul umožňuje sdílení elektronů každému atomu dosáhnout ekvivalentu plného vnějšího obalu, což odpovídá stabilní elektronické konfiguraci.

Dobrým příkladem, kde se vyskytuje kovalentní vazba, je vazba mezi kyslíkem a každým vodíkem v molekule vody (H2O). Každá z kovalentních vazeb obsahuje dva elektrony, jeden z atomu vodíku a jeden z atomu kyslíku. Oba atomy se o elektrony dělí.

Mezi příklady sloučenin, které obsahují kovalentní vazby, patří např:

• Metan (CH4)
• Oxid uhelnatý (CO)
• Monobromid jódu (IBr)
• Amoniak (NH3)
• Vodík (H2)
• Dusík (N2)

Díky sdílení elektronů, kovalentní sloučeniny vykazují charakteristické fyzikální vlastnosti, které zahrnují nižší teploty tání a elektrickou vodivost ve srovnání s iontovými sloučeninami.

Co byste měli vědět o kovalentních vazbách

• Elektrony v kovalentní vazbě jsou mezi atomy sdíleny rovným dílem.
• Kovalentní vazby vznikají mezi dvěma nekovy.
• Molekuly tvořené kovalentními vazbami mají nízký bod tání.
• Molekuly tvořené kovalentními vazbami mají nízký bod varu.
• Při pokojové teplotě a normálním atmosférickém tlaku jsou molekuly s kovalentními vazbami buď kapaliny, nebo plyny.
• Sloučeniny s kovalentní vazbou se snáze přerušují.
• Reakční složky kovalentní vazby jsou elektricky neutrální.
• Sloučeniny s kovalentní vazbou jsou nerozpustné ve voděa jiných polárních rozpouštědlech.
• Sloučeniny s kovalentní vazbou jsou špatné vodiče.
• Molekulární reakce kovalentně vázaných atomů jsou relativně pomalé.
• Elektronové orbitaly v kovalentní vazbě se překrývají.

Co jsou to iontové vazby?

Iontová vazba vzniká, když je mezi dvěma atomy velký rozdíl v neelektronegativitě. Tento velký rozdíl vede ke ztrátě elektronu z méně elektronegativního atomu a získání tohoto elektronu elektronegativnějším atomem, což vede ke vzniku dvou iontů. Tyto opačně nabité ionty se vzájemně přitahují a tato elektrostatická přitažlivost vytváří iontovou vazbu.

Zjednodušeně řečeno, iontová vazba vzniká přenosemelektronů z kovu na nekov za účelem získání plné valenční slupky pro oba atomy, tj. vznik chloridu sodného. Při spojení sodíku (Na) a chlóru (Cl) ztratí atomy sodíku jeden elektron a vytvoří kationty (Na+) a atomy chlóru získají každý jeden elektron, čímž vzniknou anionty (Cl-). Tyto ionty se pak vzájemně přitahují ve stejném poměru (1:1) a tvoří chlorid sodný (NaCl).

V iontových vazbách kov ztrácí elektrony a stává se kladně nabitým kationtem, zatímco nekov tyto elektrony přijímá a stává se záporně nabitým aniontem. Tento přenos elektronů se označuje jako elektroventilace.

Iontové sloučeniny vedou elektrický proud, když jsou ve vodném nebo rozpuštěném stavu, a ne když jsou v pevném stavu. V závislosti na náboji, který mají, mají iontové sloučeniny vysoký bod tání. Čím vyšší je náboj, tím silnější jsou kohezní síly a tím vyšší je teplota tání. Důležitější je, že mají tendenci být rozpustné ve vodě, čím silnější kohezní síly, tím nižší rozpustnost.

Příklad iontových vazeb a sloučenin

Co potřebujete vědět o iontových vazbách

• Iontová vazba v podstatě daruje elektron druhému atomu účastnícímu se vazby.
• Iontová vazba vzniká mezi kovem a nekovem.
• Molekuly tvořené iontovou vazbou mají vysoký bod tání.
• Molekuly tvořené iontovými vazbami mají vysoký bod varu.
• Při pokojové teplotě a normálním atmosférickém tlaku jsou iontové sloučeniny pevné látky.
• Iontové vazby se obtížně přerušují.
• Reakční složky iontových vazeb jsou elektricky nabité.
• Sloučeniny iontových vazeb jsou rozpustné ve vodě a dalších polárních rozpouštědlech.
• Sloučeniny iontových vazeb jsou špatnými vodiči pouze v pevném stavu, ale jsou dobrými vodiči v roztaveném stavu nebo ve formě roztoku.
• Reakce atomů iontových vazeb jepoměrně rychlejší.
• Elektronové orbitaly v iontových vazbách jsou oddělené.

Také si přečtěte: Rozdíl mezi kovalentní a vodíkovou vazbou

Rozdíl mezi iontovou a kovalentní vazbou v tabulkové formě

PODKLADY POROVNÁNÍ	KOVALENTNÍ VAZBA	JONOVÁ VAZBA
Elektrony	Elektrony v kovalentní vazbě jsou mezi atomy rozděleny rovným dílem.	Iontová vazba v podstatě daruje elektron druhému atomu účastnícímu se vazby.
Výskyt	Kovalentní vazba vzniká mezi dvěma nekovy.	Iontové vazby vznikají mezi kovem a nekovem.
Teplota tání	Molekuly tvořené kovalentními vazbami mají nízkou teplotu tání.	Molekuly tvořené iontovými vazbami mají vysokou teplotu tání.
Bod varu	Molekuly tvořené kovalentními vazbami mají nízký bod varu.	Molekuly tvořené iontovými vazbami mají vysoký bod varu.
Stav při STP	Při pokojové teplotě a normálním atmosférickém tlaku jsou molekuly s kovalentní vazbou buď kapaliny, nebo plyny.	Při pokojové teplotě a normálním atmosférickém tlaku jsou iontové sloučeniny pevné látky.
Přerušení	Kovalentní vazby se snáze přerušují.	Iontové vazby se porušují obtížně.
Elektrický náboj	Reakční složky kovalentních vazeb jsou elektricky neutrální.	Reakční složky iontových vazeb jsou elektricky nabité.
Rozpustnost	Sloučeniny kovalentních vazeb jsou nerozpustné ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech.	Sloučeniny s iontovou vazbou jsou rozpustné ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech.
Elektrická vodivost	Sloučeniny s kovalentní vazbou jsou špatné vodiče.	Sloučeniny s iontovou vazbou jsou špatnými vodiči pouze v pevném stavu, ale jsou dobrými vodiči v roztaveném stavu nebo ve formě roztoku.
Reaktivita	Molekulární reakce kovalentně vázaných atomů jsou poměrně pomalé.	Reakce iontově vázaných atomů jsou relativně rychlejší.
Elektronový orbital	Elektronové orbitaly v kovalentní vazbě se překrývají.	Elektronové orbitaly v iontových vazbách jsou oddělené.

Podobnosti mezi kovalentní a iontovou vazbou

• Obě vazby jsou primární.
• Valenční elektrony se podílejí na obou vazebných procesech.
• Oba typy vazeb vedou ke vznikustabilních chemických sloučenin
• Tvorba kovalentních a iontových vazeb jeexotermická
• Sloučeniny s kovalentními i iontovými vazbami nejsou poddajné.
• Obě vazby vedou ke vzniku složitýchstruktur
• Obě vazby jsou silné.

.