16. října je Světový den slovníků, kdy si připomínáme narozeniny velkého amerického lexikografa Noaha Webstera. Webster se narodil v Hartfordu ve státě Connecticut v roce 1758 a byl to právě jeho dvousvazkový Americký slovník anglického jazyka, který mu skutečně zajistil místo v historii lingvistiky a pověst předního lexikografa americké angličtiny. Při této příležitosti vám přinášíme 10 faktů o slovníku, bez nichž by Den slovníku neexistoval.
- 1. NEBYLA TO WEBSTEROVA PRVNÍ KNIHA O JAZYCE …
- 2. … NEBO JEHO PRVNÍ SLOVNÍK.
- 3. TRVALO JEMU 22 LET, NEŽ HO DOKONČIL (Z DOBRÉHO DŮVODU).
- 4. BYL TO NEJVĚTŠÍ SLOVNÍK, JAKÝ BYL VŮBEC NAPSÁN.
- 5. NE VŠECHNY JEHO PRAVOPISNÉ REFORMY BYLY ÚSPĚŠNÉ.
- 6. NĚKTERÁ SLOVA SE PROBOUZELA V TISKU
- 7. SLOVA ZAČÍNAJÍCÍ NA X SE STÁVALA VĚCÍ.
- 8. WEBSTER PŘEDPOVĚDĚL POPULAČNÍ BOM SPOJENÝCH STÁTŮ
- 9. JEHO VYDÁNÍ PODNÍTILO ZMĚNU AUTORSKÝCH PRÁV.
- 10. BYL TO ÚSPĚCH … ALE NENÍ TO ÚSPĚCH.
1. NEBYLA TO WEBSTEROVA PRVNÍ KNIHA O JAZYCE …
Po studiích na Yaleově univerzitě koncem roku 1700 Webster původně doufal, že se stane právníkem, ale nedostatek finančních prostředků mu zabránil v realizaci zvolené kariéry a místo toho skončil jako učitel. Tehdy byl zděšen nízkou kvalitou nabízených školních učebnic a rozhodl se vydat vlastní. Výsledkem byla kniha A Grammatical Institute of the English Language (Gramatický ústav anglického jazyka) – přezdívaná podle charakteristické obálky „Blue-Backed Speller“ -, která vyšla v roce 1783 a zůstala standardní jazykovou učebnicí na amerických školách po celé následující století.
2. … NEBO JEHO PRVNÍ SLOVNÍK.
Webster vydal v roce 1806 méně vyčerpávající slovník s názvem A Compendious Dictionary of the English Language. Ačkoli byl Websterův počin z roku 1806 považován jen za přípravu na mnohem rozsáhlejší projekt, který ho čekal, přesto definoval úctyhodných 37 000 slov a je považován za první velký slovník v historii, který uvádí I a J a U a V jako samostatná písmena. Následujícího roku začal pracovat na svém Americkém slovníku.
3. TRVALO JEMU 22 LET, NEŽ HO DOKONČIL (Z DOBRÉHO DŮVODU).
Webster údajně dokončil sestavování svého slovníku v roce 1825 a další tři roky ho upravoval a vylepšoval; bylo mu 70 let, když byl jeho Americký slovník anglického jazyka v roce 1828 konečně vydán. Ke zpoždění však existoval dobrý důvod:
4. BYL TO NEJVĚTŠÍ SLOVNÍK, JAKÝ BYL VŮBEC NAPSÁN.
Websterův slovník Compendious Dictionary (1806) o 37 000 slovech obsahoval asi o 5000 hesel méně než v té době nejdelší dostupný anglický slovník: Slovník anglického jazyka Samuela Johnsona (1755) o 42 000 slovech. S vydáním Amerického slovníku byl však Johnsonův rekord vymazán: Websterův slovník z roku 1828, čítající dva svazky, definoval ohromujících 70 000 slov, z nichž asi polovina nebyla nikdy předtím zařazena do anglického slovníku.
5. NE VŠECHNY JEHO PRAVOPISNÉ REFORMY BYLY ÚSPĚŠNÉ.
Při sestavování svých slovníků využil Webster slavné příležitosti, aby se zasadil o reformu pravopisu. Jak napsal v úvodu ke svému Americkému slovníku: „Mým cílem v této práci bylo … zjistit skutečné principy jazyka v jeho pravopisu a struktuře; očistit jej od některých zjevných chyb a snížit počet jeho anomálií.“
Mnoho Websterových návrhů, jako například vyjmout písmeno U ze slov jako colour a honour a zkrátit slova jako dialogue a catalogue, se ujalo a dodnes rozdělují britskou a americkou angličtinu. Jiné však byly méně úspěšné. Mezi jeho méně populární návrhy patřilo odstranění B z thumb, E z give a S z island a navrhoval, aby se dcera psala jako „dawter“, porpoise jako „porpess“ a tongue jako „tung“.
6. NĚKTERÁ SLOVA SE PROBOUZELA V TISKU
Kromě doporučení aktualizovat anglický pravopis se Webster zasloužil o to, že do svých slovníků zařadil řadu typicky amerických slov, z nichž mnohá dosud nebyla ve slovnících publikována. Patřily mezi ně například skunk, hickory, applesauce, opossum, chowder a succotash.
7. SLOVA ZAČÍNAJÍCÍ NA X SE STÁVALA VĚCÍ.
Samuel Johnsonův slovník z roku 1755 neobsahoval vůbec žádná slova začínající na X. („X je písmeno,“ napsal na konci strany 2308, „které se sice vyskytuje v saských slovech, ale nezačíná žádné slovo v anglickém jazyce.“). Ve Websterově slovníku Compendious Dictionary z roku 1806 se tento počet zvýšil o jedno xebec, což je název typu středomořské plachetnice. Ve svém americkém slovníku však Webster zařadil pod X celkem 13 hesel, a to xanthid a xanthid (chemická sloučenina), xanthogene (základ nové kyseliny), xebec, xerocollyrium (oční mast), xeromyrum (suchá mast), xerophagy (pojídání suché stravy), xeroftalmie (lékařský název pro suché oči), xiphias (mečík), xiphoid (kousek chrupavky na spodině prsní kosti), xylgografie (dřevoryt) a xyster (škrabka na kosti), stejně jako samotné písmeno X („dvacáté čtvrté písmeno anglické abecedy …“). zvuk ks“).
8. WEBSTER PŘEDPOVĚDĚL POPULAČNÍ BOM SPOJENÝCH STÁTŮ
V roce 1828 žilo ve Spojených státech zhruba 13 milionů obyvatel; do roku 1928 se jejich počet zvýšil devětkrát na více než 120 milionů a dnes v USA žije přibližně 320 000 000 lidí. Přestože Webster psal v bouřlivé době dějin země, předpověděl budoucí růst americké populace téměř dokonale. V úvodu ke svému Americkému slovníku napsal:
Mým cílem v tomto díle, které nyní nabízím svým spoluobčanům, bylo zjistit pravé zásady jazyka … a tímto způsobem poskytnout standard našeho místního jazyka, který se nebudeme stydět odkázat třem stům milionů lidí, jimž je souzeno obsadit a doufám, že i ozdobit obrovské území v naší jurisdikci.
Byla to kupodivu přesná předpověď, kterou zopakoval pod slovem jazyk (či spíše /tung), které definoval jako „souhrn slov užívaných určitým národem. Anglickým jazykem bude do dvou set let pravděpodobně mluvit dvě stě až tři sta milionů lidí v Severní Americe.“
9. JEHO VYDÁNÍ PODNÍTILO ZMĚNU AUTORSKÝCH PRÁV.
Vydání Websterova slovníku – stejně jako jeho vlastní nově nabytá sláva – vedlo k zásadní změně zákonů Spojených států, která poskytla nesmazatelnou jistotu všem spisovatelům a autorům. V roce 1831 byl Webster pozván do Bílého domu na večeři s prezidentem Andrewem Jacksonem a následně přednesl přednášku ve Sněmovně reprezentantů. Využil této příležitosti a lobboval ve sněmovně za změnu amerického zákona o autorských právech, který v té době chránil díla spisovatelů pouze po dobu 14 let. Výsledkem byl zákon o autorských právech z roku 1831, který prodloužil ochranu spisovatelů na celkových 28 let s možností požádat o dalších 14 let autorských práv po uplynutí této doby.
10. BYL TO ÚSPĚCH … ALE NENÍ TO ÚSPĚCH.
Amerického slovníku se prodalo nenápadně úctyhodných 2500 výtisků – cena se pohybovala mezi 15 a 20 dolary (dnes zhruba 350 a 480 dolarů). Vysoké náklady na tisk a vazbu však znamenaly, že ani tento prodej nestačil k tomu, aby byl slovník tak ziskový, a proto byl Webster ve svých 82 letech nucen zastavit svůj dům v New Havenu, aby mohl v roce 1841 financovat rozšířené 2. vydání (zahrnující dalších 5000 nových slov). Bohužel se mu nepodařilo zužitkovat skromný úspěch předchozího vydání.
Webster zemřel o dva roky později 28. května 1843, načež knihkupci George a Charles Merriamovi odkoupili všechny neprodané výtisky Websterova 2. vydání – výhodně spolu s právy na vydávání revidovaných vydání v budoucnu. Zrodil se Merriam-Websterův slovník.