Při své původní čtyřleté misi hledala družice Kepler planety, zejména ty, které se nacházejí v „obyvatelných zónách“ svých hvězd, kde by na povrchu kamenné planety mohla existovat kapalná voda.
Nové objevy, publikované v časopise The Astronomical Journal, zahrnují jednu takovou obzvláště vzácnou planetu. Planeta oficiálně pojmenovaná KIC-7340288 b, kterou objevil Kunimoto, je jen 1,5krát větší než Země – dostatečně malá na to, abychom ji mohli považovat za kamennou, nikoliv plynnou jako obří planety Sluneční soustavy – a nachází se v obyvatelné zóně své hvězdy.
„Tato planeta je od nás vzdálena asi tisíc světelných let, takže se tam v dohledné době nedostaneme!“ řekl Kunimoto, doktorand na katedře fyziky a astronomie. „Ale je to opravdu vzrušující nález, protože v datech z Keplera bylo dosud nalezeno pouze 15 malých, potvrzených planet v obyvatelné zóně.“
Planeta má rok dlouhý 142 a půl dne a obíhá kolem své hvězdy s oběžnou dobou 0,5 dne.444 astronomických jednotek (AU, vzdálenost mezi Zemí a naším Sluncem) – je jen o něco větší než dráha Merkuru v naší Sluneční soustavě a dopadá na ni asi třetina světla, které Země dostává od Slunce.
Z dalších 16 nově objevených planet je nejmenší planeta jen o dvě třetiny větší než Země – je to jedna z nejmenších planet, které byly dosud nalezeny pomocí programu Kepler. Zbytek se pohybuje ve velikosti až osminásobku Země.
Kunimoto není objevování planet cizí: již dříve objevila čtyři během svého bakalářského studia na UBC. Nyní pracuje na doktorátu na UBC a k hledání planet mezi zhruba 200 000 hvězdami pozorovanými misí Kepler použila takzvanou tranzitní metodu.
„Pokaždé, když planeta přechází před hvězdou, zablokuje část jejího světla a způsobí dočasný pokles jasnosti hvězdy,“ řekla Kunimoto. „Nalezením těchto poklesů, známých jako tranzity, lze začít dávat dohromady informace o planetě, jako je její velikost a doba oběhu.“
Kunimoto také spolupracovala s absolventem UBC Henrym Ngoem na získání ostrých následných snímků některých hvězd, které hostí planety, pomocí přístroje Near InfraRed Imager and Spectrometer (NIRI) na osmimetrovém teleskopu Gemini North na Havaji.
„Pořídila jsem snímky hvězd jako z vesmíru pomocí adaptivní optiky,“ uvedla. „Byla jsem schopna zjistit, zda se v blízkosti nachází hvězda, která by mohla ovlivnit Keplerova měření, například být příčinou samotného poklesu.“
Kromě nových planet byla Kunimoto schopna pozorovat tisíce známých Keplerových planet pomocí tranzitní metody a bude znovu analyzovat sčítání exoplanet jako celek.
„Budeme odhadovat, kolik planet lze očekávat u hvězd s různou teplotou,“ řekl Kunimotův školitel a profesor UBC Jaymie Matthews. „Zvláště důležitým výsledkem bude zjištění míry výskytu planet v terestrické obyvatelné zóně. Kolik planet podobných Zemi existuje? Zůstaňte naladěni.“