Ženy přeceňují účinnost antikoncepčních pilulek a kondomů

NEW YORK (Reuters Health) – Podle nové studie si mnoho žen může myslet, že antikoncepční pilulky a kondomy jsou lepší prevencí otěhotnění, než ve skutečnosti jsou.

Výzkumníci zjistili, že z více než 4100 žen, které hledaly antikoncepci, asi 45 procent přeceňovalo účinnost pilulek a kondomů.

Také příliš věřily hormonálním antikoncepčním náplastem, vaginálním kroužkům a injekcím, vyplývá ze zjištění uvedených v časopise American Journal of Obstetrics and Gynecology.

Zjištění poukazují na potřebu lepší osvěty o tom, jak dobře fungují různé antikoncepční metody při „typickém používání“ v reálném světě, uvedl vedoucí studie Dr. David L. Eisenberg pro agenturu Reuters Health.

V USA, jsou pilulky a kondomy nejoblíbenějšími reverzibilními formami antikoncepce. Nejsou však nejúčinnější.

Toto označení náleží nitroděložním tělískům (IUD) a antikoncepčním implantátům.

IUD se implantují do dělohy, kde uvolňují malé množství buď mědi, nebo hormonu progestinu, aby zabránily otěhotnění. Antikoncepční implantát o velikosti sirkové tyčinky se zavádí pod kůži paže, kde uvolňuje kontrolované množství progestinu.

Hormonální nitroděložní tělísko, prodávané pod obchodním názvem Mirena, může zabránit otěhotnění po dobu pěti let, zatímco měděná verze, prodávaná pod názvem ParaGard, je účinná přibližně 10 let. Antikoncepční implantát (Implanon) funguje tři roky.

Odhaduje se, že 0,2 až 0,8 % žen, které používají nitroděložní tělísko, do roka neplánovaně otěhotní. U antikoncepčního implantátu je to jen 0,05 procenta.

Výhodou je, že na rozdíl od antikoncepčních pilulek a kondomů není nitroděložní tělísko závislé na dokonalém užívání.

U pilulky je míra otěhotnění při „typickém užívání“ asi devět procent ročně. U kondomů je to 18 až 21 procent.

„Musíme lépe informovat veřejnost – ženy i muže – o míře selhání při typickém užívání,“ řekl Eisenberg z lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v St. Louis.

Lidé podle něj také musí vědět, že nitroděložní tělíska a antikoncepční implantát jsou nejúčinnějším typem reverzibilní antikoncepce. (Chirurgická sterilizace je také téměř stoprocentně účinná, ale je trvalá.)

Ale nejen veřejnost potřebuje více znalostí o antikoncepci, řekl Eisenberg. Také lékaři nemusí být plně informováni nebo jim zavádění nitroděložního tělíska či implantátu nemusí vyhovovat.

Nedávný průzkum amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zjistil, že 30 procent zdravotníků pochybuje o bezpečnosti nitroděložního tělíska u žen, které nikdy nerodily.

Když se nitroděložní tělíska objevila poprvé, panovaly obavy, že mohou zvyšovat riziko pánevní infekce a ohrožovat budoucí plodnost žen. Původní označení nitroděložních tělísek proto uvádělo, že jsou kontraindikována pro ženy, které nikdy neměly děti.

V současné době je však známo, že nitroděložní tělíska tato rizika nepředstavují.

Přesto podle Eisenberga „existuje mnoho mýtů a mylných představ o tom, které ženy jsou vhodnými kandidátkami.“

Americké kolegium porodníků a gynekologů uvedlo, že nitroděložní tělíska a implantáty by měly být nabízeny jako volba „první volby“ pro většinu žen, a to kvůli jejich účinnosti a bezpečnosti.

Přesto se pro tyto metody rozhodne jen asi pět až šest procent amerických žen, které používají antikoncepci.

Na základě současných zjištění by se pro ně podle Eisenberga mohlo rozhodnout mnohem více žen, pokud by měly úplné informace a plnou úhradu nákladů.

Studie zahrnovala 4 144 žen z oblasti St. Louis, které byly dotazovány před tím, než se nechaly poradit o antikoncepci. Byly požádány, aby ohodnotily účinnost různých možností antikoncepce výběrem ze seznamu možností.

Všech 45 % žen nadhodnotilo pilulky, kondomy, hormonální náplasti, hormonální vaginální kroužek a injekční hormon Depo-Provera. (Účinnost nitroděložních tělísek a implantátů nebylo možné vzhledem ke struktuře průzkumu nadhodnotit.)

Poté, co byly ženy poučeny o všech možnostech, se plných 71 procent rozhodlo pro nitroděložní tělísko nebo implantát.

To naznačuje, že když „odstraníte překážky“, řekla Eisenbergová, mnoho žen tyto antikoncepční prostředky chce.

Kromě nedostatečné informovanosti patří mezi tyto překážky i cena.

Vložky a implantáty mají velké „počáteční“ náklady: samotné nitroděložní tělísko Mirena se v průběhu let zdražilo a nyní stojí téměř 800 dolarů. Cena nitroděložního tělíska ParaGard se pohybuje kolem 500 dolarů. Pak jsou tu poplatky u lékaře.

Implantát Implanon stojí po započtení všech poplatků mezi 400 a 800 dolary.

Protože zařízení vydrží léta, může se tato cena časem vyplatit, upozornil Eisenberg. Například antikoncepční pilulky stojí zhruba 10 až 50 dolarů měsíčně v závislosti na tom, zda žena používá generické nebo značkové pilulky.

Pokud však ženy nemají plně hrazeny počáteční náklady z pojištění, mohou se nad cenou pozastavit.

Zařízení mohou mít také nežádoucí vedlejší účinky. U implantátu se nejčastěji vyskytuje nepravidelné menstruační krvácení; některé ženy přestanou mít menstruaci úplně.

Vložka Mirena IUD může také způsobovat nepravidelnosti menstruace. Obecně však menstruaci zeslabuje, proto je také schváleno jako léčba silného krvácení. Nitroděložní tělísko ParaGard má opačný účinek: menstruační krvácení a křeče se mohou zesílit, i když to může časem vymizet.

Eisenberg, který již některé z aktuálních poznatků prezentoval na lékařské konferenci, řekl, že si myslí, že nitroděložní tělíska a implantáty by měly být „výchozí“ možností nabízenou ženám, které hledají reverzibilní antikoncepci.

Poznamenal však, že to mnoho lékařů nedělá.

Pokud ženy nemohou dostat antikoncepci od svého lékaře, mohou podle Eisenberga najít centrum pro plánování rodiny, které jim ji může poskytnout.

.