 |
Tento článek potřebuje další citace pro ověření. Pomozte prosím vylepšit tento článek přidáním citací na spolehlivé zdroje. Materiál bez zdrojů může být zpochybněn a odstraněn.
Najít zdroje: „(Naučte se, jak a kdy odstranit tuto šablonu zprávy) |
Žalobce (Π v právní zkratce) je strana, která iniciuje soudní řízení (známé také jako žaloba) před soudem. Tím se žalobce domáhá právní ochrany. Pokud je toto hledání úspěšné, soud vydá rozsudek ve prospěch žalobce a vydá příslušné soudní rozhodnutí (např. rozhodnutí o náhradě škody). „Žalobce“ je termín používaný v občanskoprávních věcech ve většině anglicky mluvících jurisdikcí, významnou výjimkou je Anglie a Wales, kde je žalobce od zavedení pravidel občanského soudního řízení v roce 1999 znám jako „claimant“, ale tento termín má i další významy. V trestních věcech podává žalobu státní zástupce proti obžalovanému, ale klíčová žalující strana se často nazývá „žalobce“.
V některých jurisdikcích je soudní řízení zahájeno podáním předvolání, žalobního formuláře nebo stížnosti. Tyto dokumenty jsou známé jako pleadings, které uvádějí údajné křivdy spáchané žalovaným nebo žalovanými s požadavkem na odškodnění. V jiných jurisdikcích se žaloba zahajuje doručením soudního řízení doručením těchto dokumentů žalovanému soudním doručovatelem; k soudu se podávají až následně s čestným prohlášením soudního doručovatele, že byly žalovanému předány v souladu s pravidly občanského soudního řízení.
Terminologie
Ve většině anglicky mluvících jurisdikcí, včetně Hongkongu, Nigérie, Austrálie, Kanady a Spojených států, jakož i v Severním Irsku a Irské republice, se právní termín „žalobce“ používá jako obecné označení pro stranu, která podává žalobu v občanskoprávním řízení.
Slovo žalobce lze vysledovat až do roku 1278 a pochází z anglo-francouzského slova pleintif, což znamená „stěžovatel“. Zpočátku bylo totožné se slovem „žalobní“ a v 15. století ustoupilo do právního úzu s hláskou -iff.
Žalobce identifikovaný jménem v hromadné žalobě se nazývá named žalobce.
Ve většině jurisdikcí obecného práva se termín „žalobce“ používaný v Anglii a Walesu od roku 1999 (viz níže) používá pouze ve specifických, často mimosoudních souvislostech. Zejména v americkém použití se termíny jako „claimant“ a „claim form“ omezují na mimosoudní proces v pojišťovnictví a správním právu. Po vyčerpání opravných prostředků dostupných prostřednictvím pojišťovny nebo vládního orgánu se americký žalobce, který potřebuje další pomoc, obrátí na soud, podá stížnost (čímž založí skutečný soudní případ pod soudním dohledem) a stane se žalobcem.
V Anglii a Walesu nahradil pojem „claimant“ pojem „žalobce“ poté, co dne 26. dubna 1999 vstoupila v platnost pravidla civilního řízení. Tento krok, kterým se Anglie a Wales vymykají obecnému používání v anglicky mluvících jurisdikcích, údajně vycházel z posouzení, že slovo „claimant“ je jako „prostá angličtina“ přijatelnější než slovo „žalobce“. Ve skotském právu se žalobce označuje jako „pursuer“ a žalovaný jako „defender“.
Strana, proti níž je podána žaloba, je žalovaný; nebo, v případě petice, odpůrce. Názvy případů se obvykle uvádějí s žalobcem na prvním místě, jako v případě žalobce proti žalovanému.
Podobný termín „žalobce“ označuje žalujícího svědka v trestním řízení.
Viz také
 |
Vyhledejte ve Wikislovníku, volném slovníku, slova žalobce, navrhovatel, žalobce nebo stěžovatel. |
- Právní financování
- žalovaný
- žaloba
.