Šest kritických globálních problémů:

Chcete pozitivně ovlivnit svět, ale netušíte, kde začít? Možná se cítíte zahlceni všemi dostupnými informacemi. Proto jsme vytvořili tento přehled šesti hlavních globálních problémů a toho, co se s nimi dělá.

Zprávy jsou plné statistik a aktuálních informací o výzvách, kterým jako občané světa čelíme. Někdy se může zdát, že je jich příliš mnoho – od globální pandemie přes klimatické změny až po vysokou míru nerovnosti mezi muži a ženami a mnoho lidí žijících bez přístupu k lékařské péči.

Kde vůbec začít? Které problémy jsou nejnaléhavější? A může jeden člověk opravdu, ale opravdu tolik přispět?

Ale práce na zmírnění globálních problémů nemusí být tak matoucí a stresující.

Existují dobře zavedené struktury, které vám pomohou zjistit, kde je potřeba pomoc a zdroje.

Existují také organizace, jako je GVI, které vám mohou pomoci přispět k udržitelným, komunitou vedeným dobrovolnickým projektům nebo zahraničním stážím, které významně přispívají k řešení těchto problémů.

Řešení 22 globálních problémů

Organizace spojených národů (OSN) v současnosti uvádí 22 „globálních problémů“. Nejedná se o vyčerpávající seznam. Slouží spíše jako přehled některých hlavních problémů, které by měli znát všichni občané světa.

OSN rovněž stanovila 17 cílů, kterých má být dosaženo do roku 2030. Ty odpovídají nejdůležitějším problémům naší doby a jsou známé jako Cíle udržitelného rozvoje OSN (United Nations Sustainable Development Goals, UN SDGs).

Existuje mnoho organizací, které své poslání přizpůsobují těmto cílům. Například veškerá práce společnosti GVI se řídí závazkem k cílům udržitelného rozvoje OSN.

Chcete-li se dozvědět více o našem závazku podporovat pokrok v plnění cílů stanovených OSN, podívejte se na naše video níže.

Tady je šest největších světových problémů a jak se můžete podílet na jejich řešení.

Potravinová bezpečnost

Počet hladovějících lidí na světě se v posledních několika letech zvýšil. Nyní až každý devátý člověk na světě denně hladoví a v důsledku toho trpí nedostatkem potravin.

Nezabezpečení potravin a hladomor patří k největším hrozbám pro celkové zdraví lidské populace, a to více než malárie, tuberkulóza nebo HIV.

V čem je tedy problém? Jak je možné, že je rok 2020 a lidé stále hladoví?

Problém není v tom, že nevyrábíme dostatek potravin, ale spíše v tom, že lidé nemají k potravinám přístup. Mnozí lidé nemají dostatek peněz na nákup potravin a nemohou si je sami vypěstovat.

Podle Světového potravinového programu (WFP) je v zemích s nejvyšší mírou potravinové nejistoty také nejvyšší zahraniční migrace uprchlíků.

A zatímco celkový počet hladovějících se v posledních deseti letech neustále snižuje, počet uprchlíků, kteří obvykle trpí potravinovou nejistotou nejvíce, se zvyšuje.

Přestože přibližně 11 % obyvatel světa trpí podvýživou, přibližně 39 % dospělé populace má nadváhu.

V žádné zemi na světě nedošlo k jakémukoli poklesu míry obezity. Ve skutečnosti se zvyšuje jak u dětí, tak u dospělých. I když je lákavé považovat obezitu za formu „nadměrné výživy“, ve skutečnosti se jedná o jiný druh podvýživy.

Lidé konzumují předem zabalené potraviny, které mají nízký obsah živin a vysoký obsah sacharidů a konzervačních látek. V důsledku toho zvyšují riziko obezity.

Dalším překvapivým faktem týkajícím se obezity je, že ačkoli by se dalo očekávat, že se vyskytuje pouze u vyšších příjmových skupin, ve skutečnosti postihuje lidi na všech příjmových úrovních.

Výživné potraviny jsou často dražší a v některých oblastech je přístup ke zdravým potravinám omezen nebo dokonce neexistuje. Když ceny potravin rostou, nemají komunity s nižšími příjmy jinou možnost než volit balené potraviny s vysokým obsahem sacharidů a cukrů.

Jděte si to vyzkoušet sami. Navštivte místní supermarket a porovnejte cenu punnetu jahod s cenou tyčinky. Která je levnější? Kdybyste neměli moc peněz, co byste si vybrali?“

On se snaží snížit počet hladovějících lidí do roku 2030 na nulu. To představuje cíl udržitelného rozvoje OSN č. 2: Nulový hlad.

Na Fidži, v jedné ze zemí s nejvyšší mírou obezity, se GVI snaží podporovat místní komunity při zakládání vlastních zeleninových zahrad.

GVI také na Fidži pořádá pravidelné semináře o zdravé výživě a stravování. Na jednom z těchto seminářů ženy z místní komunity předvádějí, jak uvařit výživné jídlo, aby povzbudily komunitu ke zdravé a na živiny bohaté stravě.

Tyto vzdělávací příležitosti umožňují jednotlivcům trvale změnit životní styl komunity. Díky zahradě je komunita méně závislá na vzestupech a pádech mezinárodního trhu a nízké produkci místních zemědělců.

Komunitní zeleninové zahrady mohou poskytnout alternativu výživné, přírodní svačiny namísto balené sladké.

Naše další projekty komunitního rozvoje po celém světě, v Thajsku, Indii, Nepálu, Mexiku, Kostarice a Jihoafrické republice, také zahrnují mnoho projektů komunitních zahrad podobných těm, které probíhají na Fidži.

Významné globální zdravotní problémy

Kromě podvýživy existuje mnoho dalších problémů ovlivňujících zdraví v celosvětovém měřítku. Například právě teď se nacházíme uprostřed celosvětové pandemie COVID-19, kterou se po celém světě nakazilo více než 38 milionů lidí a která měla za následek více než 1 milion úmrtí. V minulosti byly hlavním tématem přenosné nemoci jako hepatitida, cholera, malárie, tuberkulóza a HIV.

Zvýšení přístupu k čisté vodě a zlepšení osvěty v oblasti správné hygieny vedlo k celkovému snížení výskytu přenosných nemocí na celém světě a v současné době je také jedním z našich nejúčinnějších nástrojů v boji proti COVID-19. Díky tomu se nám podařilo snížit výskyt přenosných nemocí.

Ačkoli však současné strategie prevence nemocí fungují, úsilí o zlepšení hygieny by nemělo polevit.

Přestože je výuka správných hygienických návyků stále prospěšná, je nyní zdůrazňován význam správné výživy a prevence osobního poškození.

Například je nezbytné vysvětlovat nebezpečí sladké stravy, nadměrné konzumace alkoholu, kouření tabáku, používání nebezpečných paliv při vaření, bezohledné jízdy autem a chůze přes rušnou dálnici.

Stejně tak v mnoha zemích s nízkými příjmy chybí prostředky pro reakci na mimořádné události. To znamená, že poskytnutí příležitostí členům komunity, aby se naučili dovednostem první pomoci, může pomoci zachránit životy.

Ačkoli se však pozornost světové zdravotnické komunity nyní přesunula na nepřenosné nemoci, jako je rakovina, cukrovka, chronická respirační a kardiovaskulární onemocnění, přenosné nemoci zůstávají v zemích s nízkými příjmy zátěží.

Přenosné nemoci jsou stále příčinou 71 % úmrtí a země s nízkými příjmy jsou jimi postiženy nejvíce.

OSN řeší problémy zdraví a blahobytu v rámci cíle 3: Dobré zdraví a blahobyt. Na plnění cílů stanovených v rámci tohoto cíle dohlíží Světová zdravotnická organizace (WHO).

GVI pomáhá plnit cíle tohoto cíle prostřednictvím projektů v oblasti veřejného zdraví. Naše projekty v oblasti veřejného zdraví jsou k dispozici v Thajsku, Jihoafrické republice, Nepálu, Mexiku a Indii. Všechny tyto projekty podporují zdraví a wellness prostřednictvím vzdělávání a v souladu s našimi etickými zásadami nezahrnují žádnou praktickou nebo diagnostickou lékařskou práci.

Během těchto projektů pořádáme workshopy se studenty a členy komunit, na kterých je učíme o preventivních zdravotnických postupech. Jedná se o kurzy WASH (Voda a hygiena pro zdraví), kde zdůrazňujeme důležitost mytí rukou a čištění zubů, a také workshopy o zdravém vaření a stravování.

Prostřednictvím našich sportovních programů propagujeme důležitost každodenního pohybu. Pořádáme také semináře o zdraví matek a dětí a semináře první pomoci.

Globální zdraví dětí a základní vzdělání

Děti jsou klíčem k našemu úspěchu, přesto mnoho dětí na celém světě nemá uspokojeny některé ze svých nejzákladnějších potřeb a míra úmrtnosti dětí mladších pěti let je stále vysoká.

Zdraví dětí a vzdělání jdou ruku v ruce. Podvýživa dětí vede k trvalému fyziologickému poškození, kterému se hovorově říká „zakrnění“. Hladové děti se nemohou soustředit, a tudíž ani učit. U dětí, které dlouhodobě trpí chronickým hladem, se mohou v důsledku hladu objevit potíže se schopností učení a soustředění. To znamená, že nemusí být schopny dosáhnout svého studijního nebo profesního potenciálu.

I když děti navštěvují školu, může být kvalita jejich vzdělávání nízká nebo mohou být vzdělávací kapacity a zdroje omezené.

To znamená, že mohou opustit školu bez potřebných dovedností v oblasti matematické nebo čtenářské gramotnosti. V roce 2017 OSN odhadla, že přibližně 600 milionů dětí během školní docházky neovládá základní matematickou a čtenářskou gramotnost.

Organizace OSN se snaží bojovat proti tomuto trendu nekvalitního vzdělávání tím, že sdružuje organizace v rámci 4. cíle udržitelného rozvoje OSN: Kvalitní vzdělávání. GVI pomáhá tento cíl naplňovat prostřednictvím našich projektů zaměřených na rozvoj dětí v Nepálu, Jihoafrické republice, na Fidži, v Indii, Kostarice, Thajsku, Mexiku a Laosu a také prostřednictvím našich výukových projektů v Kostarice, Thajsku, Laosu, Nepálu a Jihoafrické republice.

Potřeba rovnosti žen a mužů

Ačkoli ženy tvoří přibližně polovinu populace, historicky existovaly společenské překážky, které ženám bránily v ekonomické a osobní svobodě. Přestože se pro jejich zmírnění udělalo mnoho, je před námi ještě poměrně dlouhá cesta, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.

Ženy jsou znevýhodňovány již od útlého věku, kdy jsou zdržovány od školní docházky z finančních důvodů nebo kvůli názoru, že na jejich vzdělání nezáleží. V celosvětovém měřítku ženy stále vydělávají méně než muži a ženy s dětmi mají tendenci vydělávat ještě méně. To je mrhání potenciálem a brání pokroku na překážkách globální prosperity.

Zmocnění žen má pro svět dalekosáhlý přínos. Odhaduje se, že kdyby ženy zemědělkyně dostaly stejné prostředky jako muži, bylo by možné nasytit o 150 milionů lidí více, čímž by se účinně dosáhlo cíle nulového hladu.

Ženy na celém světě často pečují o zdraví domácností, což znamená, že kdyby se všechny ženy naučily účinným zdravotnickým postupům, mohly by se globální statistiky blahobytu dramaticky změnit. U dětí vzdělaných matek je také menší pravděpodobnost, že budou podvyživené a dožijí se věku pěti let.

Není to však jen nedostatečný přístup ke vzdělání a finančním prostředkům, co ženám brání. Nepřenosné nemoci jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí žen, přičemž první místo v úmrtnosti žen zaujímá ischemická choroba srdeční.

Míra sexuálního násilí na ženách je stále vysoká. Ženy jsou tak vystaveny většímu riziku pohlavně přenosných infekcí.

OSN vytváří povědomí o problematice práv žen prostřednictvím stanovení cílů v rámci 5. cíle udržitelného rozvoje OSN: Rovnost žen a mužů. GVI provozuje několik projektů na posílení postavení žen po celém světě v Indii, Nepálu, Ghaně, Laosu a Jihoafrické republice.

Při každém projektu na posílení postavení žen náš tým navazuje kontakt s ženami v dané komunitě, aby zjistil, jaké jsou jejich potřeby a jak je můžeme podpořit v dosažení jejich cílů.

Některé ženy žádají o podporu při provozování svého řemeslného podnikání, jiné žádají o práci na vzdělávání mladých chlapců a dívek o hodnotě rovnosti pohlaví, zatímco další požadují kurzy počítačové gramotnosti.

Práce na posílení postavení žen v Africe

Řada světových statistik poukazuje na potřebu další podpory v subsaharské Africe. V tomto regionu je nejvyšší dětská úmrtnost a počet osob nakažených virem HIV na světě, stejně jako nejextrémnější míra zaostávání dětí v růstu, nejvyšší počet úmrtí při dopravních nehodách a nejnižší míra matematické a čtenářské gramotnosti.

Je to také jeden z nejrychleji rostoucích počtů obyvatel, což znamená, že se tyto problémy týkají denně stále většího počtu lidí. V subsaharské Africe lze také nalézt jedny z největších rozdílů mezi příjmovými skupinami a pohlavími.

Z tohoto důvodu je Afrika zdůrazněna jako region vyžadující další podporu. Ve společnosti GVI nabízíme řadu programů komunitního rozvoje v Africe, včetně Jihoafrické republiky, Ghany. Existují také programy v Tanzanii, Zambii a na Zanzibaru.

Vyberte si, jak ovlivnit řešení řady základních potřeb, jako je gramotnost a počítání, rozvoj dětí, pohybová a sportovní výchova, preventivní zdravotní péče nebo posílení postavení žen.

Globální problémy životního prostředí

Na seznamu OSN jsou tři hlavní problémy životního prostředí. Patří mezi ně ohrožení biotopů a organismů na souši i pod vodou a také vyčerpání zdrojů.

1) Ztráta biotopů a biologické rozmanitosti

Přestože jsou sloni asijští ohroženi, stále se s nimi v některých situacích zachází neeticky. V ideálním světě by všechna zvířata mohla žít ve svém přirozeném prostředí.

Však chápeme, že některá zařízení pro zvířata hrají důležitou roli v ochraně přírody. Proto GVI podporuje etickou sloní rezervaci v Thajsku, kde mohou být tato zvířata chráněna ve svém pralesním prostředí.

A lesy jsou klíčové pro produkci vzduchu, který dýcháme, přesto jsou každoročně vyčerpávány rychlostí 26 milionů hektarů.

K jejich vymírání dochází podle odhadů vědců asi tisícinásobným tempem oproti normálu. Nejenže přicházíme o flóru a faunu, ale také poškozujeme naše ekosystémy a vyvádíme je z rovnováhy, jejíž důsledky nemůžeme vzhledem ke složité a komplexní povaze těchto systémů předvídat.

Mnoho organizací se již léta snaží chránit místní ekosystémy. Patří mezi ně i OSN, která stanovila konkrétní cíle v rámci cíle udržitelného rozvoje OSN č. 15: Život na souši.

Při prosazování těchto cílů se k nám v GVI můžete připojit prostřednictvím dobrovolnické činnosti v některém z našich programů na ochranu divoké přírody. Na každém z těchto programů budete sbírat data, která pomohou informovat místní správce přírodních parků nebo rezervací.

Data budou také použita k prezentaci politik dalším organizacím a vládám s cílem chránit přírodní stanoviště po celém světě. Staňte se dobrovolníkem a pomozte chránit jaguáry nebo želvy v Kostarice, slony v Thajsku nebo gepardy v Jižní Africe.

2) Ochrana oceánů

Většinu naší planety pokrývá voda. Na oceánech jsme závislí, protože udržují naše dešťové systémy, a mnoho populací je na nich závislých kvůli potravě a příjmům. Oceány také pohlcují oxid uhličitý a produkují více než polovinu kyslíku, který dýcháme.

Ale i přes svůj význam je oceán ohrožen. Nadměrný rybolov a neudržitelné rybářské praktiky způsobují ohrožení a vyhynutí mnoha mořských druhů.

Globální oteplování způsobilo nárůst blednutí korálů, kdy útesy ztrácejí životně důležité živiny a nemohou nadále udržovat ekosystémy, které jsou na nich závislé.

Komerční rybolovné praktiky dominují trhu a brzdí ekonomický pokrok místních rybářů, kteří nemohou těmto lodím konkurovat.

S účinností moderních rybolovných technik přichází i problém vedlejších úlovků – kdy jsou mořské druhy, jako jsou delfíni a želvy, chyceny do komerčních rybářských sítí a později vyhozeny.

Znečišťující látky, jako jsou lodní palivo, pesticidy, hnojiva, odpadní vody a plasty, způsobují, že v oceánu vznikají „mrtvé zóny“ – místa, kde nemůže žít žádný organismus.

OSN se tímto problémem zabývá prostřednictvím cílů stanovených v rámci 14. cíle udržitelného rozvoje OSN: Život pod vodou. Společnost GVI provozuje programy na ochranu moří a pobřeží na Fidži, Seychelách, v Mexiku a Thajsku.

Na každém z těchto míst shromažďujeme údaje týkající se druhu a počtu druhů v dané oblasti. Organizujeme a řídíme také pravidelné čištění pláží a mořského dna.

3) Nedostatek vody

Stejně jako v případě potravin, i sladké vody je ve skutečnosti dostatek pro každého člověka, který v současnosti žije na planetě. Přístup k této vodě však není vždy možný pro každého.

Problémy, jako je špatná infrastruktura, vysídlení a konflikty, znamenají, že mnoho lidí musí často používat nebezpečné zdroje vody. To představuje jasné zdravotní a hygienické riziko.

Přibližně dvě miliardy lidí stále používají zdroj vody, který je kontaminován lidskými odpady, a přibližně stejný počet lidí nemá přístup k odpovídajícím toaletám.

OSN si stanovila za cíl zajistit rovný přístup k vodě a hygienickým zařízením pro všechny. To představuje cíl OSN udržitelného rozvoje č. 6: Čistá voda a hygiena.

Na našich projektech komunitního rozvoje po celém světě jsme ve spolupráci s místními partnery dokončili projekty rozvoje infrastruktury, abychom zvýšili přístup komunity k čisté vodě.

V Jihoafrické republice i na Fidži jsme již dříve podpořili komunitu v projektech výstavby systémů na sběr dešťové vody.

Globální problémy, které vyžadují politická řešení

Některé globální problémy nelze vyřešit pomocí projektů přímo na místě, ve stylu grassroots. Patří mezi ně dodržování mezinárodního práva a míru, pomoc při dekolonizaci národů a zajištění efektivního fungování demokracií.

Tyto činnosti zastřešují organizace jako OSN jako regulační instituce. Existuje však řada otázek na politické úrovni, na kterých můžete společně s námi pracovat.

První z nich jsou lidská práva, základní práva všech lidí na celém světě. Spolupracujeme s organizací Save the Children v Mexiku a učíme mladé studenty o jejich právech. V rámci našich projektů na posílení postavení žen po celém světě také poskytujeme prostředky na podporu žen, které se dozvídají více o svých právech.

Dalším je populační růst. V našich projektech výuky a posilování postavení žen podporujeme dívky i ženy v jejich vzdělávacím rozvoji.

Je prokázáno, že zvýšením přístupu žen ke vzdělání se snižuje populační růst. Tímto způsobem tyto projekty přispívají ke stabilizaci světové populace.

Změna klimatu je dalším problémem, který lze nejúčinněji řešit změnou politiky, protože většina emisí z fosilních paliv pochází z továren, výroby elektřiny a automobilů.

Pracujeme však také na vzdělávání mnoha komunit o důležitosti ochrany místního životního prostředí. Tyto komunity by pak mohly být nuceny vybírat si své vedoucí představitele na základě jejich efektivní environmentální politiky.

Podnikejte kroky, kdy a kde můžete

Nyní je na vás, abyste si vybrali.

Teď už víte, které globální problémy považuje OSN za nejdůležitější a jak můžete přispět k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN. Zbývá jen vybrat program GVI a začít.

Vyberte si věc, na které vám nejvíce záleží, a ne tu, kterou za nejdůležitější považuje OSN. Pracovat na tom, co vás baví, znamená, že je větší pravděpodobnost, že u projektu zůstanete a dáte do něj všechno, což pro vás bude znamenat větší naplnění a větší dopad na místě.

Pokud budete někdy potřebovat pomoc s výběrem programu nebo radu ohledně získávání finančních prostředků na dobrovolnickou cestu, neváhejte nás kontaktovat. Naši poradci pro přihlašování tráví celé dny rozhovory s lidmi, jako jste vy, kteří hledají soulad mezi svým cílem a projektem ve světě.