Články 85 až 87 UCMJ se zabývají trestnými činy, které se týkají příslušníka služby, který opustí svou jednotku, aniž by k tomu měl oprávnění.
Deserce s úmyslem zůstat trvale mimo
- To, že se obviněný vzdálil od své jednotky, organizace nebo místa výkonu služby;
- To, že tato nepřítomnost byla bez oprávnění;
- že obviněný v době zahájení nepřítomnosti nebo v určité době během nepřítomnosti zamýšlel zůstat mimo svou jednotku, organizaci nebo místo služby trvale; a,
- že obviněný zůstal nepřítomen až do tvrzeného data.
a pokud byla nepřítomnost ukončena zadržením, přidejte prvek- Že nepřítomnost obviněného byla ukončena zadržením.
Odchod s úmyslem vyhnout se nebezpečné službě
- Že obviněný opustil svůj útvar, organizaci nebo jiné místo výkonu služby;
- Že tak obviněný učinil s úmyslem vyhnout se určité povinnosti nebo se vyhnout určité službě;
- že povinnost, kterou měl vykonat, byla nebezpečná nebo služba důležitá;
- že obviněný věděl, že bude muset takovou povinnost nebo službu vykonat; a,
- že obviněný zůstal nepřítomen až do tvrzeného dne.
Odchod před oznámením o přijetí rezignace
- Že obviněný byl důstojníkem ozbrojených sil Spojených států a podal rezignaci;
- Že předtím, než obviněný obdržel oznámení o přijetí rezignace, opustil svou funkci nebo řádné povinnosti;
- Že tak obviněný učinil s úmyslem zůstat trvale mimo svou funkci nebo řádné povinnosti;
- Že obviněný zůstal nepřítomen až do tvrzeného data.
a pokud byla nepřítomnost ukončena zadržením, přidejte prvek
-že nepřítomnost obviněného byla ukončena zadržením.
Pokus o dezerci
- Že obviněný učinil určitý otevřený čin;
- Že čin byl učiněn s konkrétním úmyslem dezertovat;
- Že čin představoval více než pouhou přípravu a
- Že čin zjevně směřoval ke spáchání trestného činu dezerce.
Specifický úmysl
Deserce je trestným činem se specifickým úmyslem. Důvod nepřítomnosti nebo dezerce však není předmětem šetření. Mnoho klientů bude uvažovat o dezerci z důvodu etických nebo morálních námitek vůči válce. To však není obhajobou dezerce. Vláda musí pouze prokázat, že obviněný měl v úmyslu zůstat mimo.
Důkazy o úmyslu jsou obvykle nepřímé, ačkoli se občas setkáváme s případy, kdy obviněný oznámil světu svůj úmysl, že se nikdy nehodlá vrátit do armády.
Přímé důkazy obvykle zahrnují faktory jako:
- Délka nepřítomnosti. Delší nepřítomnost obvykle naznačuje úmysl zůstat mimo službu natrvalo. Je však důležité poznamenat, že samotná délka nepřítomnosti k prokázání úmyslu dezertovat nestačí.
- Činy a výroky obviněného;
Způsob ukončení nepřítomnosti – dobrovolný či nedobrovolný.
Úmysl zůstat trvale mimo nemusí být shodný s odchodem obviněného z jednotky. V určitém okamžiku nepřítomnosti však obviněný musel mít úmysl zůstat trvale mimo. MCM, bod IV, odst. 9.c. odst. 1 písm. c) bod i).
Ukončení
Ukončení trestného činu dezerce zadržením je přitěžující okolností. Ukončení zadržením jako přitěžující okolnost se může vztahovat na každou formu dezerce s výjimkou nepřítomnosti s úmyslem vyhnout se nebezpečné službě nebo se vyhnout důležité službě. Obviněný může být odsouzen za dezerci ukončenou zadržením, pokud byl zadržen civilními orgány za civilní trestný čin a teprve později mu byl oznámen jeho vojenský status.
Obvyklá obhajoba
- Nedostatek uvedení trestného činu
- Nedostatek konkrétního úmyslu
- Skutkový omyl
- Běh zákona promlčení
- Běžné nebezpečí
- Nemožnost
- Nátlak
Nedostatek uvedení trestného činu
Jak je uvedeno v prvním oddíle, dezerce může mít tři formy. V tomto ohledu může jakákoli specifikace, která neuvádí konkrétní formu úmyslu, vést k neuvedení trestného činu.
Nedostatek konkrétního úmyslu
Souhrn okolností může popřít konkrétní úmysl zůstat trvale nepřítomen. Obhájce by měl být opatrný a prozkoumat lékařské záznamy svých klientů, aby nalezl důkazy o tom, že obviněný byl nepřítomen za účelem získání lékařské péče pro onemocnění, které armáda odmítla léčit. Jeden z nedávných případů se týkal válečného veterána, který se dobrovolně vrátil pod vojenskou kontrolu po ukončení léčby zranění zad, které jednotka odmítla léčit. Příručka uvádí příklady okolností, které nemohou popřít specifický úmysl, včetně těchto:
- Předchozí vynikající služební výsledky
- To, že obviněný zanechal u jednotky nebo na lodi cenný osobní majetek
- To, že obviněný byl v době nepřítomnosti pod vlivem drog nebo alkoholu
Faktický omyl
Existují případy zahrnující dlouhá období nepřítomnosti, kdy se obviněný mylně domníval, že byl propuštěn z ozbrojených sil. Autoři se jistě setkali s případy, kdy klient tvrdil, že mu poddůstojníci řekli, aby odešel a už se nikdy nevracel. Vyskytly se také případy, kdy byl obviněný zmaten ohledně vydání osvědčení o propuštění. Faktický omyl může často pomoci obhájci vyřešit případ dezerce spíše administrativně než vojenským soudem.
Promlčecí lhůta
Článek 43 stanoví pro většinu trestných činů podle UCMJ pětiletou promlčecí lhůtu. Podle čl. 43 písm. a) se promlčecí lhůta nemusí uplatnit v době války. Pokud neoprávněná nepřítomnost začala v době míru, uplatní se pětiletá promlčecí lhůta. Pro účely výpočtu promlčecí lhůty budou soudy počítat od data zahájení nepřítomnosti do dne předcházejícího dni obdržení obvinění od orgánu svolávajícího zkrácený vojenský soud. Důkazní břemeno prokázání, že obvinění jsou promlčena, nese vláda. Toto pravidlo se nachází v pravidle pro vojenské soudy 905 (c)(2)(B).
Vojenské soudy umožňují vládě preferovat obvinění z dezerce proti obviněnému s otevřeným datem ukončení. Tím se zastavuje běh promlčecí lhůty. Budoucí doplnění data ukončení by bylo přípustnou drobnou změnou obvinění.
Obviněný se samozřejmě může vždy vzdát promlčení výměnou za příznivé přiznání viny. Taková strategie by dávala smysl v případě, že by se jednalo o jiné pochybení.
Předběžné ohrožení
V případu Spojené státy v. Hayes byl obviněný souzen za méně závažný trestný čin Absence bez dovolené. Vláda se jej později pokusila stíhat za dezerci. Předchozí soudní řízení ve věci AWOL bránilo obvinění z dezerce.
Nemožnost
Někdy se stane, že okolnosti, které váš klient nemůže ovlivnit, vedou k tomu, že je nucen zůstat mimo svou jednotku. Zdravotní stavy samozřejmě obhajoba snadno doloží. Obhajoba nemožnosti se však překrývá s požadavkem, aby vláda prokázala konkrétní úmysl zůstat mimo jednotku nebo loď.
Nátlak
Jsou také případy, kdy se klient může obávat návratu pod vojenskou kontrolu. Kromě strachu z ublížení na zdraví nebo smrti se někteří klienti mohou obávat sexuálního obtěžování. Podstatné je, že jakákoli obhajoba nátlakem musí být přiměřená.
Maximální tresty &Méně závažné trestné činy
Maximálním trestem za dokonanou dezerci nebo pokus o ni s úmyslem vyhnout se nebezpečné službě nebo vyhnout se důležité službě je propuštění ze služby, ztráta veškerého platu a příplatků a odnětí svobody na 5 let. V ostatních případech, kdy je dezerce ukončena zadržením, je nejvyšším trestem propuštění ze služby, propadnutí veškerého platu a příplatků a uvěznění na 3 roky. Pokud je dezerce ukončena dobrovolně, je nejvyšším trestem propuštění z armády, propadnutí veškerého platu a příplatků a uvěznění na dva roky. V době války je možným trestem smrt.
Jediným méně závažným zahrnutým trestným činem je nepřítomnost bez dovolené podle článku 86.
- MCM, Pt. IV, ¶ 9a.
- MCM, Pt. IV, ¶ 9a.
- MCM, Pt. IV, ¶ 9a.
- MCM, Pt. IV, ¶ 9a.
- US v. USA. Holder, 22 CMR 3 (CMA 1956).
- US v. Huet-Vaughn, 43 MJ 105 (CAAF 1995).
- US v. Care, 40 CMR 247 (CMA 1969).
- US v. Care, 40 CMR 247 (CMA 1969). Fields, 32 CMR 193 (CMA 1962).
- US v. Morgan, 44 CMR 989 (ACMR 1971).
- US v. Logan, 18 MJ 606 (AFCMR 1984).
- United States v. Morgan, 44 CMR 989 (ACMR 1971). Miller, 38 MJ 121 (CMA 1993).
- USA v. Tunnel, 23 MJ 110 (CMA 1986).
- USA v. Reeves, 49 CMR 841 (ACMR 1975).
- Benchbook vojenských soudců, ¶ 3-9-1 – Dezerce s úmyslem zůstat trvale mimo.
- Military Judges Benchbook, ¶ 3-9-2 – Dezerce s úmyslem vyhnout se nebezpečné službě nebo se vyhnout důležité službě.
- Military Judges Benchbook, ¶ 3-9-3 – Dezerce před oznámením o přijetí nebo rezignaci.
- Military Judges Benchbook, ¶ 3-9-4 – Pokus o dezerci.