Toto je okamžik, kdy obří 50 000kilová keporkak ochránil nic netušící šnorchlařku před žralokem tím, že ji tlačil vodou.
Úchvatné video, které se Nan Hauserové a jejímu týmu podařilo pořídit – včetně záběrů z přímého pohledu – ukazuje, jak velryba tlačí velrybářku Nan hlavou a tlamou.
Samec ji schoval pod svou prsní ploutev – a v jednom případě dokonce bioložku zvedl z vody – což na klipu není vidět.
Třiašedesátiletá Nan věří, že jde o důkaz intuitivní povahy velryb chránit jiné druhy zvířat – včetně lidí – což podle ní ještě nikdy nebylo zachyceno na film.
Je to intuice, kterou bioložka přirovnává k ochotě hasičů vrhnout se do hořícího domu, aby pomohli zachránit život těm, které neznají.
Podle Nan se poblíž zhruba padesátikilového savce a Nan skrýval patnáctimetrový žralok tygří, a přestože je zvíře na záběrech vidět jen z dálky, Nanin tým potápěčku natočil také z paluby nedalekého člunu.
Tyto záběry zachytily, jak se vynořuje na hladinu a křičí, že je poblíž žralok.
Mimo záběr jiná velryba vytrvale plácala ocasem a držela žraloka od Nan a velryby, která ji tlačila.
Když Nan žraloka skutečně spatřila, zpočátku si myslela, že je to jiná velryba – dokud si nevšimla, že se její ocas pohybuje ze strany na stranu, a ne nahoru a dolů, jako velryba.
Když se Nan v říjnu vrátila do bezpečí lodi ve vodách u pláže Muri na ostrově Rarotonga na Cookových ostrovech, velryba se dokonce vynořila, aby ji zkontrolovala.
Nan, která žije na Cookových ostrovech, řekla: „Když jsem se vrátila do bezpečí lodi, velryba mi řekla, že jsem ji viděla: „Nebyla jsem si jistá, co má velryba za lubem, když se ke mně přiblížila, a nepřestala do mě strkat více než 10 minut. Připadalo mi to jako hodiny. Byl jsem trochu potlučený.“
„Strávil jsem s velrybami pod vodou 28 let a nikdy jsem nezažil velrybu, která by byla tak hmatatelná a tak neodbytná, aby si mě položila na hlavu, břicho nebo záda, a hlavně se mě snažila strčit pod svou obrovskou prsní ploutev.
„Snažil jsem se před ním utéct ze strachu, že kdyby do mě příliš vrazil nebo mě udeřil ploutví či ocasem, zlomilo by mi to kosti a roztrhalo orgány. Kdyby mě držel pod prsní ploutví, utopil bych se.“
„Nechtěl jsem panikařit, protože jsem věděl, že by můj strach zachytil.“
„Zůstal jsem do jisté míry klidný, ale byl jsem si jistý, že to s největší pravděpodobností bude smrtelné setkání.
„Cítím ke zvířatům velmi blízký vztah, takže i přes svůj strach jsem se snažil zůstat klidný a vymyslet, jak se od něj dostat pryč.
„Nespouštěl jsem z něj oči, což je důvod, proč jsem žraloka hned neviděl.“
Na záběrech je sice vidět, jak velrybí bioložka navazuje kontakt s obřím savcem – což je něco, co by se mělo podporovat -, ale velryba byla podle ní ta, která s ní silou navázala přímý kontakt.
Nan dodala: „Nikdy se nedotýkám velryb, které studuji, pokud nejsou nemocné nebo neuvízly na pláži.“
„V duchu jsem se trochu pobavila, protože píšu Pravidla a předpisy o obtěžování velryb – a tady mě obtěžovala velryba.“
Nan velrybu nikdy neviděla, než toho dne vstoupila do vody.
Kameraman, který setkání natáčel poblíž, také nikdy předtím velryby nenatáčel, takže si neuvědomoval, o jak unikátní chování se jedná.
Na nedaleké výzkumné lodi se však Nanin tým obával o její bezpečnost a upustil od natáčení dronem, protože, jak Nan popisuje tento okamžik, „nechtěli natáčet mou smrt.“
Nan už dříve slyšela o altruistickém chování keporkaků – chrání svá mláďata, jiné druhy velryb, tuleně a delfíny – ale vědci nikdy neviděli, že by keporkaci skutečně chránili člověka.
Delfíni jsou známí tím, že se chovají ochranitelsky, a vyprávělo se o tom mnoho příběhů.
Nan takovou událost u keporkaků nikdy osobně nezažil, ani neviděl záběry za posledních 28 let studia velryb.
Po více než 10 minut se Nan podle svých slov soustředila na velrybu a nevnímala žraloka, který se nacházel poblíž.
Bioložka nyní doufá, že se o záběry, které se jí a jejímu týmu podařilo pořídit, podělí, aby rozšířila výzkum a povědomí o takovém jednání velryb.
Nan řekla:
Podle mého názoru se velrybám podařilo získat informace o tom, jak se chovají: „
„Například schovávají tuleně pod prsní ploutve, aby je ochránili před kosatkami.“
„Skutečně projevují altruismus – někdy i s rizikem ztráty vlastního života.“
Jedná se o první zdokumentovaný případ, kdy keporkak ochránil člověka před obrovským žralokem tygřím, říká Nan.
„Jiní rybáři a potápěči viděli stejného žraloka poblíž útesu a říkají, že je velký jako pickup.
„Někteří říkají, že je dlouhý 20 stop.
„Je zvláštní, jak se tu karty obracejí: Strávil jsem posledních 28 let ochranou velryb, a v tu chvíli jsem si ani neuvědomil, že ony chrání mě!“